{"id":2274,"date":"2026-02-26T21:37:31","date_gmt":"2026-02-26T20:37:31","guid":{"rendered":"https:\/\/zpravodaj.gymnsostelc.cz\/?p=2274"},"modified":"2026-03-06T06:08:50","modified_gmt":"2026-03-06T05:08:50","slug":"vynalezci-ktere-zabil-jejich-vlastni-vynalez","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/zpravodaj.gymnsostelc.cz\/index.php\/temata\/co-se-deje\/cr-a-svet\/vynalezci-ktere-zabil-jejich-vlastni-vynalez\/","title":{"rendered":"Vyn\u00e1lezci, kter\u00e9 zabil jejich vlastn\u00ed vyn\u00e1lez"},"content":{"rendered":"\n<p><strong>Alexander&nbsp;Bogdanov&nbsp;a hled\u00e1n\u00ed v\u011b\u010dn\u00e9ho ml\u00e1d\u00ed<\/strong>&nbsp;<\/p>\n\n\n\n<p>Alexander&nbsp;Bogdanov&nbsp;byl rusk\u00fd l\u00e9ka\u0159 a vizion\u00e1\u0159, kter\u00fd v\u011b\u0159il, \u017ee na\u0161el kl\u00ed\u010d k omlazen\u00ed lidsk\u00e9ho t\u011bla. Jeho vyn\u00e1lezem nebyl stroj, ale metoda vz\u00e1jemn\u00e9 krevn\u00ed transfuze.&nbsp;Bogdanov&nbsp;byl p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee pokud si bude pravideln\u011b vym\u011b\u0148ovat krev s mlad\u0161\u00edmi d\u00e1rci, zastav\u00ed t\u00edm proces st\u00e1rnut\u00ed, zlep\u0161\u00ed si zrak a celkov\u011b pos\u00edl\u00ed zdrav\u00ed.&nbsp;<\/p>\n\n\n\n<p>Bogdanov&nbsp;v roce 1926 dokonce zalo\u017eil prvn\u00ed Institut pro krevn\u00ed transfuze a s\u00e1m podstoupil 11 \u00fasp\u011b\u0161n\u00fdch z\u00e1krok\u016f. Tvrdil, \u017ee se po nich c\u00edt\u00ed skv\u011ble a jeho okol\u00ed si skute\u010dn\u011b v\u0161\u00edmalo, \u017ee vypad\u00e1 vit\u00e1ln\u011bji.&nbsp;<\/p>\n\n\n\n<p>V roce 1928 se rozhodl pro dvan\u00e1ctou transfuzi se studentem, kter\u00fd trp\u011bl tuberkul\u00f3zou a mal\u00e1ri\u00ed.\u00a0Bogdanov\u00a0v\u011b\u0159il, \u017ee jeho vlastn\u00ed imunita je natolik siln\u00e1, \u017ee nemoc zvl\u00e1dne. Bohu\u017eel se v\u0161ak u n\u011bj projevila prudk\u00e1 reakce na krev d\u00e1rce (v t\u00e9 dob\u011b se je\u0161t\u011b tolik ne\u0159e\u0161ily krevn\u00ed skupiny a\u00a0Rh\u00a0faktory), a tak po dvou t\u00fddnech zem\u0159el.\u00a0<\/p>\n\n\n\n<p><strong>Zaj\u00edmavost:<\/strong>&nbsp;Student, se kter\u00fdm si krev vym\u011bnil, se nakonec zotavil a \u017eil d\u00e1l.&nbsp;Bogdanov&nbsp;se tak stal ob\u011bt\u00ed sv\u00e9 vlastn\u00ed teorie o \u201ev\u00fdm\u011bn\u011b \u017eivota\u201c.&nbsp;<\/p>\n\n\n\n<p><strong>Jimi&nbsp;Heselden: Osudn\u00e1 j\u00edzda na Segwayi<\/strong>&nbsp;<\/p>\n\n\n\n<p>Jimi&nbsp;Heselden&nbsp;byl britsk\u00fd miliard\u00e1\u0159 a filantrop, kter\u00fd zbohatl d\u00edky obrann\u00e9mu pr\u016fmyslu, ale v roce 2009 se rozhodl investovat do budoucnosti ekologick\u00e9 dopravy. Koupil americkou spole\u010dnost Segway, kter\u00e1 vyr\u00e1b\u011bla tehdy revolu\u010dn\u00ed dvoukolov\u00e1 voz\u00edtka s automatick\u00fdm vyva\u017eov\u00e1n\u00edm. Jimi tomuto stroji naprosto v\u011b\u0159il a vid\u011bl v n\u011bm budoucnost m\u011bstsk\u00e9ho cestov\u00e1n\u00ed.&nbsp;<\/p>\n\n\n\n<p>V roce 2010, jen necel\u00fd rok pot\u00e9, co firmu ovl\u00e1dl, se vydal na proj\u00ed\u017e\u010fku na ter\u00e9nn\u00ed verzi Segwaye po sv\u00fdch pozemc\u00edch v hrabstv\u00ed\u00a0West\u00a0Yorkshire. B\u011bhem j\u00edzdy po \u00fatesu nad \u0159ekou\u00a0Wharfe\u00a0se z\u0159ejm\u011b sna\u017eil vyhnout p\u0159ek\u00e1\u017ece nebo couvnout, aby ud\u011blal m\u00edsto jin\u00e9mu chodci, ztratil kontrolu a z\u0159\u00edtil se z v\u00edce ne\u017e\u00a0dvacetimetrov\u00e9ho sr\u00e1zu.<\/p>\n\n\n\n<p><strong>Zaj\u00edmavost:<\/strong>&nbsp;Je to jedna z nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edch trag\u00e9di\u00ed modern\u00ed doby spojen\u00e1 s konkr\u00e9tn\u00edm produktem. A\u010dkoliv&nbsp;Heselden&nbsp;Segway nevynalezl, jeho jm\u00e9no s n\u00edm z\u016fstane nav\u017edy spojeno kv\u016fli t\u00e9to ne\u0161\u0165astn\u00e9 n\u00e1hod\u011b, kter\u00e1 se stala p\u0159i pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed stroje, jeho\u017e v\u00fdrobu s\u00e1m financoval.&nbsp;<\/p>\n\n\n\n<p><strong>Henry&nbsp;Winstanley&nbsp;a maj\u00e1k<\/strong>&nbsp;<\/p>\n\n\n\n<p>Henry&nbsp;Winstanley&nbsp;byl anglick\u00fd in\u017een\u00fdr a mal\u00ed\u0159, kter\u00fd se zapsal do historie stavbou prvn\u00edho maj\u00e1ku na sv\u011bt\u011b postaven\u00e9ho na otev\u0159en\u00e9m mo\u0159i. \u00datesy&nbsp;Eddystone&nbsp;byly pro n\u00e1mo\u0159n\u00edky no\u010dn\u00ed m\u016frou a&nbsp;Winstanley&nbsp;se rozhodl, \u017ee je poko\u0159\u00ed. Jeho stavba z roku 1698 byla fascinuj\u00edc\u00ed, ale na tehdej\u0161\u00ed pom\u011bry i trochu bizarn\u00ed \u2013 maj\u00e1k byl pln\u00fd ozdob, sv\u00edcn\u016f a p\u0159ipom\u00ednal sp\u00ed\u0161e luxusn\u00ed v\u011b\u017e ne\u017e odolnou n\u00e1mo\u0159n\u00ed stavbu.&nbsp;<\/p>\n\n\n\n<p>Winstanley&nbsp;byl na sv\u00e9 d\u00edlo natolik hrd\u00fd, \u017ee odm\u00edtal jakoukoli kritiku ohledn\u011b jeho stability. Prohl\u00e1sil dokonce slavnou v\u011btu, \u017ee by si p\u0159\u00e1l v maj\u00e1ku pob\u00fdvat \u201eb\u011bhem t\u00e9 nejv\u011bt\u0161\u00ed bou\u0159e, jak\u00e1 kdy nastane\u201c, aby v\u0161em dok\u00e1zal, \u017ee je jeho konstrukce nezni\u010diteln\u00e1.&nbsp;<\/p>\n\n\n\n<p>Jeho p\u0159\u00e1n\u00ed se mu bohu\u017eel splnilo v listopadu roku 1703. Tehdy zas\u00e1hla Anglii tzv. Velk\u00e1 bou\u0159e, kter\u00e1 je dodnes pova\u017eov\u00e1na za jednu z nejni\u010div\u011bj\u0161\u00edch p\u0159\u00edrodn\u00edch katastrof v historii zem\u011b.&nbsp;Winstanley&nbsp;byl v tu dobu v maj\u00e1ku, aby dohl\u00ed\u017eel na opravy.&nbsp;<\/p>\n\n\n\n<p>Bou\u0159e byla tak siln\u00e1, \u017ee maj\u00e1k doslova vymazala z povrchu zemsk\u00e9ho. Druh\u00fd den r\u00e1no na \u00fatesech nez\u016fstal po stavb\u011b ani po jej\u00edm tv\u016frci jedin\u00fd k\u00e1men.&nbsp;<\/p>\n\n\n\n<p><strong>William&nbsp;Bullock&nbsp;a tisk\u00e1rna<\/strong>&nbsp;<\/p>\n\n\n\n<p>William&nbsp;Bullock&nbsp;byl americk\u00fd vyn\u00e1lezce, kter\u00fd v roce 1863 nav\u017edy zm\u011bnil sv\u011bt m\u00e9di\u00ed. Vymyslel toti\u017e rota\u010dn\u00ed tiskov\u00fd lis, kter\u00fd dok\u00e1zal tisknout na nekone\u010dn\u00e9 role pap\u00edru z obou stran najednou. P\u0159edt\u00edm se musel pap\u00edr do stroj\u016f vkl\u00e1dat ru\u010dn\u011b list po listu, co\u017e bylo hrozn\u011b pomal\u00e9. D\u00edky&nbsp;Bullockovi&nbsp;se noviny staly masovou z\u00e1le\u017eitost\u00ed, proto\u017ee se jich najednou daly vytisknout tis\u00edce za hodinu.&nbsp;<\/p>\n\n\n\n<p>V dubnu 1867&nbsp;Bullock&nbsp;instaloval sv\u016fj nov\u00fd vylep\u0161en\u00fd stroj pro redakci novin&nbsp;<em>Public&nbsp;Ledger<\/em>&nbsp;ve Filadelfii. B\u011bhem lad\u011bn\u00ed stroje si v\u0161iml, \u017ee hnac\u00ed \u0159emen nesed\u00ed \u00fapln\u011b p\u0159esn\u011b na kole. Ud\u011blal v\u011bc, kterou by dnes \u017e\u00e1dn\u00fd bezpe\u010dnostn\u00ed technik neschv\u00e1lil \u2013 pokusil se \u0159emen za chodu stroje \u201enakopnout\u201c nohou na spr\u00e1vn\u00e9 m\u00edsto.&nbsp;<\/p>\n\n\n\n<p>Stroj mu nohu okam\u017eit\u011b zachytil a v ozuben\u00fdch kolech ji drasticky rozdrtil.&nbsp;Bullock&nbsp;se s n\u00e1sledky zran\u011bn\u00ed pral n\u011bkolik dn\u00ed, ale tehdej\u0161\u00ed medic\u00edna m\u011bla sv\u00e9 limity. V r\u00e1n\u011b se vyvinula sn\u011b\u0165 (gangr\u00e9na) a William zem\u0159el p\u0159\u00edmo na opera\u010dn\u00edm stole ve chv\u00edli, kdy se mu chirurgov\u00e9 sna\u017eili nohu amputovat, aby mu zachr\u00e1nili \u017eivot.&nbsp;<\/p>\n\n\n\n<p><strong>Zaj\u00edmavost:<\/strong>&nbsp;I kdy\u017e jeho \u017eivot skon\u010dil takto tragicky, jeho design tiskov\u00fdch stroj\u016f se v z\u00e1kladu pou\u017e\u00edval dal\u0161\u00edch sto let. William&nbsp;Bullock&nbsp;tak v podstat\u011b polo\u017eil z\u00e1klady modern\u00ed \u017eurnalistiky, i kdy\u017e ho jeho vlastn\u00ed stroj nakonec p\u0159ipravil o \u017eivot.&nbsp;<\/p>\n\n\n\n<p><strong>Franz&nbsp;Reichelt: Skok, kter\u00fd \u0161okoval Pa\u0159\u00ed\u017e<\/strong>&nbsp;<\/p>\n\n\n\n<p>Franz&nbsp;Reichelt, p\u016fvodem rakousk\u00fd krej\u010d\u00ed \u017eij\u00edc\u00ed v Pa\u0159\u00ed\u017ei, byl mu\u017eem s pevnou viz\u00ed. Na za\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed, kdy se letectv\u00ed teprve rodilo, bylo nejv\u011bt\u0161\u00edm probl\u00e9mem bezpe\u010d\u00ed pilot\u016f v p\u0159\u00edpad\u011b nehody.&nbsp;Reichelt&nbsp;se rozhodl, \u017ee tento probl\u00e9m vy\u0159e\u0161\u00ed. Za\u010dal pracovat na n\u00e1vrhu \u201epad\u00e1kov\u00e9ho obleku\u201c \u2013 od\u011bvu z hedv\u00e1b\u00ed a gumov\u00fdch v\u00fdztuh, kter\u00fd by pilotovi umo\u017enil v p\u0159\u00edpad\u011b nouze prost\u011b vysko\u010dit z letadla a bezpe\u010dn\u011b se sn\u00e9st k zemi.&nbsp;<\/p>\n\n\n\n<p>Reichelt&nbsp;sv\u016fj oblek testoval s figur\u00ednami, kter\u00e9 vyhazoval z p\u00e1t\u00e9ho patra sv\u00e9ho domu. V\u00fdsledky byly st\u0159\u00eddav\u00e9, ale on byl p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee probl\u00e9mem nen\u00ed design obleku, n\u00fdbr\u017e mal\u00e1 v\u00fd\u0161ka. V\u011b\u0159il, \u017ee pokud bude m\u00edt pad\u00e1k v\u00edce \u010dasu na rozvinut\u00ed, bude fungovat dokonale. Po dlouh\u00e9m nal\u00e9h\u00e1n\u00ed nakonec v roce 1912 z\u00edskal povolen\u00ed k testu z prvn\u00ed plo\u0161iny Eiffelovy v\u011b\u017ee.&nbsp;<\/p>\n\n\n\n<p>V mraziv\u00e9 ned\u011bln\u00ed r\u00e1no se u paty v\u011b\u017ee shrom\u00e1\u017edili novin\u00e1\u0159i, div\u00e1ci i policie. V\u0161ichni p\u0159edpokl\u00e1dali, \u017ee&nbsp;Reichelt&nbsp;op\u011bt pou\u017eije figur\u00ednu. Ten v\u0161ak v\u0161echny \u0161okoval, kdy\u017e se na plo\u0161in\u011b objevil u\u017e oble\u010den\u00fd ve sv\u00e9m vyn\u00e1lezu. I p\u0159es varov\u00e1n\u00ed p\u0159\u00e1tel byl rozhodnut\u00fd sko\u010dit osobn\u011b. Dobov\u00fd filmov\u00fd z\u00e1znam zachytil&nbsp;Reichelta, jak stoj\u00ed na okraji z\u00e1bradl\u00ed ve v\u00fd\u0161ce 57 metr\u016f a cel\u00fdch 40 sekund v\u00e1h\u00e1, ne\u017e se kone\u010dn\u011b odhodl\u00e1 k odrazu.&nbsp;<\/p>\n\n\n\n<p>Po v\u00fdskoku se oblek bohu\u017eel okam\u017eit\u011b zamotal kolem jeho t\u011bla a vytvo\u0159il sp\u00ed\u0161e v\u011bze\u0148skou kazajku ne\u017e pad\u00e1k.&nbsp;Reichelt&nbsp;se z\u0159\u00edtil k zemi p\u0159ed zraky v\u0161ech p\u0159\u00edtomn\u00fdch. Dopad byl tak tvrd\u00fd, \u017ee ve&nbsp;zmrzl\u00e9 zemi pod v\u011b\u017e\u00ed vyhloubil znateln\u00fd d\u016flek. A\u010dkoliv byl jeho pokus tragick\u00fd, v historii letectv\u00ed z\u016fst\u00e1v\u00e1 p\u0159ipom\u00ednkou odvahy (a ob\u010das i nebezpe\u010dn\u00e9 tvrdohlavosti) pr\u016fkopn\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed pro bezpe\u010dnost budouc\u00edch generac\u00ed riskovali \u00fapln\u011b v\u0161e.&nbsp;<\/p>\n\n\n\n<p><strong>&#8212;&#8212;&#8212;-&nbsp;dodatek,&nbsp;kdyby&nbsp;p\u0159\u00edb\u011bhy&nbsp;v\u00fd\u0161e byly&nbsp;moc \ud83d\ude00<\/strong>&nbsp;<\/p>\n\n\n\n<p><strong>Thomas&nbsp;Midgley&nbsp;Jr. a jeho osudn\u00fd mechanismus<\/strong>&nbsp;<\/p>\n\n\n\n<p>Thomas&nbsp;Midgley&nbsp;Jr. byl americk\u00fd chemik, kter\u00e9ho zn\u00e1me hlavn\u011b d\u00edky vyn\u00e1lezu olovnat\u00e9ho benz\u00ednu. Ironi\u00ed osudu ho v\u0161ak nezahubila pr\u00e1ce v laborato\u0159i, ale jeho snaha o samostatnost v soukrom\u00ed. Kdy\u017e ve sv\u00fdch 51 letech po onemocn\u011bn\u00ed obrnou ochrnul, odm\u00edtal b\u00fdt z\u00e1visl\u00fd na pomoci druh\u00fdch. Navrhl proto slo\u017eit\u00fd syst\u00e9m lan a kladek nad svou postel\u00ed, kter\u00fd mu m\u011bl pom\u00e1hat se zvedat a h\u00fdbat.&nbsp;<\/p>\n\n\n\n<p>V roce 1944 se do vlastn\u00edho mechanismu ne\u0161\u0165astn\u011b zapletl a lana ho u\u0161krtila. Je to smutn\u00fd p\u0159\u00edklad toho, jak za\u0159\u00edzen\u00ed, kter\u00e9 m\u011blo slou\u017eit k usnadn\u011bn\u00ed \u017eivota, zp\u016fsobilo trag\u00e9dii.&nbsp;<\/p>\n\n\n\n<p><strong>Perillos&nbsp;z Ath\u00e9n a bronzov\u00fd b\u00fdk<\/strong>&nbsp;<\/p>\n\n\n\n<p>Tento p\u0159\u00edb\u011bh z antiky je varov\u00e1n\u00edm p\u0159ed vym\u00fd\u0161len\u00edm krutost\u00ed. Kov\u00e1\u0159&nbsp;Perillos&nbsp;vyrobil pro tyrana&nbsp;Falarida&nbsp;dut\u00e9ho bronzov\u00e9ho b\u00fdka ur\u010den\u00e9ho k poprav\u00e1m. Uvnit\u0159 byl syst\u00e9m trubek, kter\u00e9 m\u011bly k\u0159ik ob\u011bti m\u011bnit v d\u011bsiv\u00e9 bu\u010den\u00ed.&nbsp;<\/p>\n\n\n\n<p>Tyran se rozhodl funk\u010dnost vyzkou\u0161et p\u0159\u00edmo na kov\u00e1\u0159i a nechal ho zav\u0159\u00edt dovnit\u0159 jako prvn\u00edho.&nbsp;Perillos&nbsp;se tak stal prvn\u00ed ob\u011bt\u00ed sv\u00e9ho vlastn\u00edho vyn\u00e1lezu. A\u010dkoliv ho p\u0159ed smrt\u00ed vyt\u00e1hli, tyran ho n\u00e1sledn\u011b nechal shodit ze sk\u00e1ly.&nbsp;<\/p>\n\n\n\n<p><strong>Wan&nbsp;Hu (16. stolet\u00ed)<\/strong>&nbsp;<\/p>\n\n\n\n<p>Tento \u010d\u00ednsk\u00fd \u00fa\u0159edn\u00edk se rozhodl, \u017ee se stane prvn\u00edm astronautem historie. Jeho pl\u00e1n byl jednoduch\u00fd: vzal prout\u011bn\u00e9 k\u0159eslo, nechal na n\u011bj p\u0159ipevnit 47 nejv\u011bt\u0161\u00edch raket se st\u0159eln\u00fdm prachem a dva draky jako pad\u00e1ky. Nechal pomocn\u00edky zap\u00e1lit v\u0161echny rakety najednou. Po obrovsk\u00e9 r\u00e1n\u011b a d\u00fdmu nezbylo po&nbsp;Wan&nbsp;Huovi&nbsp;ani k\u0159esle v\u016fbec nic. Dnes se po n\u011bm symbolicky jmenuje kr\u00e1ter na odvr\u00e1cen\u00e9 stran\u011b M\u011bs\u00edce.&nbsp;<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>V\u011bt\u0161ina vyn\u00e1lezc\u016f sn\u00ed o tom, \u017ee jejich n\u00e1pad zm\u011bn\u00ed sv\u011bt k lep\u0161\u00edmu. Historie n\u00e1m ale ukazuje, \u017ee cesta za pozn\u00e1n\u00edm m\u016f\u017ee b\u00fdt nebezpe\u010dn\u00e1. Tady je n\u011bkolik p\u0159\u00edb\u011bh\u016f lid\u00ed, jejich\u017e vlastn\u00ed vyn\u00e1lezy se jim staly osudn\u00fdmi. <\/p>\n","protected":false},"author":4,"featured_media":2275,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[221,12,117,18],"tags":[246,257,260,258],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zpravodaj.gymnsostelc.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2274"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zpravodaj.gymnsostelc.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zpravodaj.gymnsostelc.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zpravodaj.gymnsostelc.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/4"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zpravodaj.gymnsostelc.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2274"}],"version-history":[{"count":4,"href":"https:\/\/zpravodaj.gymnsostelc.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2274\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":2305,"href":"https:\/\/zpravodaj.gymnsostelc.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2274\/revisions\/2305"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zpravodaj.gymnsostelc.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/2275"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zpravodaj.gymnsostelc.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2274"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zpravodaj.gymnsostelc.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2274"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zpravodaj.gymnsostelc.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2274"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}