{"id":610,"date":"2021-08-25T06:22:00","date_gmt":"2021-08-25T04:22:00","guid":{"rendered":"https:\/\/zpravodaj.gymnsostelc.cz\/?p=610"},"modified":"2021-08-17T06:45:33","modified_gmt":"2021-08-17T04:45:33","slug":"jsme-zodpovedni-za-to-jak-ziji-na-druhem-konci-sveta","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/zpravodaj.gymnsostelc.cz\/index.php\/temata\/co-se-deje\/cr-a-svet\/jsme-zodpovedni-za-to-jak-ziji-na-druhem-konci-sveta\/","title":{"rendered":"Jsme zodpov\u011bdn\u00ed za to, jak \u017eij\u00ed na druh\u00e9m konci sv\u011bta?!"},"content":{"rendered":"\n<p>Ur\u010dit\u011b u\u017e jste n\u011bkdy sly\u0161eli o Amazonsk\u00e9m de\u0161tn\u00e9m pralese. \u0158\u00edk\u00e1 se, \u017ee jsou to <strong>pl\u00edce na\u0161\u00ed planety<\/strong>, a m\u011bl by b\u00fdt schopen vyprodukovat a\u017e 20 % kysl\u00edku pro celou planetu. Ale na druhou stranu je zde n\u00e1zor, \u017ee se jedn\u00e1 o <strong>roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fd m\u00fdtus<\/strong>. Prales sice kysl\u00edk produkuje, ale zhruba jen 6 % celosv\u011btov\u00e9ho ro\u010dn\u00edho mno\u017estv\u00ed. Je\u0161t\u011b k tomu t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161echen vyroben\u00fd kysl\u00edk prales spot\u0159ebuje s\u00e1m pro sebe. Jsou tu na v\u011bc dva pohledy a je na ka\u017ed\u00e9m z n\u00e1s, kter\u00e9mu budeme v\u011b\u0159it. <strong>Co ale v\u00edme jist\u011b, je, \u017ee n\u00e1m amazonsk\u00fd de\u0161tn\u00fd prales nem\u016f\u017ee b\u00fdt jedno!<\/strong> Pro\u010d? To si \u0159ekneme v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch \u0159\u00e1dc\u00edch.<\/p>\n\n\n\n<p>K\u00e1cen\u00ed amazonsk\u00e9ho pralesa je velice zn\u00e1m\u00fd fakt, ale jen m\u00e1lokdo v\u00ed, s \u010d\u00edm v\u0161\u00edm <strong>k\u00e1cen\u00ed negativn\u011b souvis\u00ed<\/strong>. Poj\u010fme si to objasnit:<\/p>\n\n\n\n<ol><li>S tvorbou kysl\u00edku;<\/li><li>S prostorem pro pastviny nebo p\u011bstov\u00e1n\u00ed krmiva (s\u00f3ji) pro dobytek;<\/li><li>S plant\u00e1\u017eemi palmy olejn\u00e9;<\/li><li>S kolob\u011bhem vody;<\/li><li>S oxidem uhli\u010dit\u00fdm a glob\u00e1ln\u00edm klimatem;<\/li><li>S domovem mnoha \u017eivo\u010dich\u016f a rostlin;<\/li><li>S domovem p\u016fvodn\u00edch domorod\u00fdch kmen\u016f.<\/li><\/ol>\n\n\n\n<p><em>Tyto aspekty nyn\u00ed rozebereme podrobn\u011bji:<\/em><\/p>\n\n\n\n<p>1) Jak je ji\u017e v\u00fd\u0161e v \u010dl\u00e1nku naps\u00e1no, na <strong>\u201epl\u00edce planety\u201c<\/strong> si ka\u017ed\u00fd m\u016f\u017ee ud\u011blat n\u00e1zor s\u00e1m. Pohledy odborn\u00edk\u016f jsou r\u016fzn\u00e9 a je jen na n\u00e1s, kter\u00fdm uv\u011b\u0159\u00edme.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"has-pale-cyan-blue-background-color has-background\">Co ale v\u00edme, je, \u017ee de\u0161tn\u00e9 pralesy kysl\u00edk vytv\u00e1\u0159\u00ed stejn\u011b jako v\u0161echny zelen\u00e9 rostliny.<\/p>\n\n\n\n<p> 2) S t\u00edmto faktorem toho souvis\u00ed v\u00edce.<\/p>\n\n\n\n<p>a) Pralesy se k\u00e1cej\u00ed z d\u016fvodu <strong>prostoru pro p\u011bstov\u00e1n\u00ed s\u00f3ji<\/strong>, kter\u00e1 se vyu\u017e\u00edv\u00e1 jako krmen\u00ed pro hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 zv\u00ed\u0159ata. Do Evropy se s\u00f3ja dov\u00e1\u017e\u00ed p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b ze z\u00e1mo\u0159\u00ed \u2013 z USA, Braz\u00edlie a Argentiny.<strong> K v\u00fdkrmu <\/strong>evropsk\u00fdch hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch zv\u00ed\u0159at pot\u0159ebujeme <strong>11 milion\u016f hektar\u016f p\u016fdy v Latinsk\u00e9 Americe<\/strong>, co\u017e odpov\u00edd\u00e1 <strong>velikosti Bulharska<\/strong>.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"has-pale-cyan-blue-background-color has-background\">Nezd\u00e1 se v\u00e1m to hodn\u011b? Jen abychom nakrmili na\u0161e zv\u00ed\u0159ata, kter\u00e1 pak sn\u00edme, a je\u0161t\u011b k tomu vytvo\u0159\u00edme v\u011bt\u0161\u00ed uhl\u00edkovou stopu.<\/p>\n\n\n\n<p>b) Pole se s\u00f3jou jsou tak velk\u00e1, \u017ee z v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti se na post\u0159ik pesticidy (<strong>chemick\u00fdmi l\u00e1tkami<\/strong> zab\u00edjej\u00edc\u00edmi hmyz) mus\u00ed <strong>krom\u011b traktor\u016f pou\u017e\u00edvat letadla<\/strong>, proto\u017ee jsou jednodu\u0161e rychlej\u0161\u00ed. Lid\u00e9 pak d\u00fdchaj\u00ed <strong>vzduch pln\u00fd nebezpe\u010dn\u00fdch l\u00e1tek<\/strong> a pij\u00ed<strong> zne\u010di\u0161t\u011bnou vodu<\/strong>.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"has-pale-cyan-blue-background-color has-background\">Ano, kv\u016fli na\u0161emu masu trp\u00ed na druh\u00e9m konci sv\u011bta lid\u00e9, kte\u0159\u00ed u pol\u00ed mus\u00ed \u017e\u00edt. Docela nef\u00e9r! Nemysl\u00edte?<\/p>\n\n\n\n<p>c) S\u00f3ju vyu\u017e\u00edvaj\u00ed v Evrop\u011b p\u0159edev\u0161\u00edm <strong>intenzivn\u00ed chovy<\/strong>, kde jsou <strong>zv\u00ed\u0159ata zav\u0159en\u00e1<\/strong>. Nap\u0159\u00edklad prasata, ku\u0159ata nebo kr\u00e1vy. Ale o intenzivn\u00edch chovech zase n\u011bkdy jindy.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"has-black-color has-pale-cyan-blue-background-color has-text-color has-background\">Z toho mi vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee se s\u00f3ja p\u011bstuje n\u011bkde daleko, kde v\u00fdroba ni\u010d\u00ed pralesy, vodu a vzduch. A je\u0161t\u011b k tomu se vyu\u017e\u00edv\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm pro intenzivn\u00ed chovy, kter\u00e9 se zv\u00ed\u0159ata ma\u010dkaj\u00ed v prostorov\u011b nevyhovuj\u00edc\u00edch podm\u00ednk\u00e1ch. To zn\u00ed fakt skv\u011ble, co?<\/p>\n\n\n\n<p>d) Maso, kter\u00e9 j\u00edme, souvis\u00ed s druh\u00fdm koncem planety. Pole se s\u00f3jou a jin\u00fdmi plodinami se budou roz\u0161i\u0159ovat natolik, kolik masa budeme spot\u0159ebov\u00e1vat. Nehled\u011b na to, \u017ee <strong>dobytek<\/strong>, kter\u00fd t\u011bmito plodinami krm\u00edme, vypou\u0161t\u00ed do ovzdu\u0161\u00ed metan, co\u017e je plyn, kter\u00fd <strong>klima otepluje t\u0159iadvacetkr\u00e1t rychleji ne\u017e oxid uhli\u010dit\u00fd<\/strong>. A oxid uhli\u010dit\u00fd je bezbarv\u00fd plyn, kter\u00fd vznik\u00e1 spalov\u00e1n\u00edm paliv, rostlinn\u00e9 hmoty a d\u00fdch\u00e1n\u00edm. <strong>Sni\u017eov\u00e1n\u00ed spot\u0159eby masa<\/strong> m\u016f\u017ee b\u00fdt tedy <strong>velmi konkr\u00e9tn\u00edm krokem<\/strong> ke zm\u00edrn\u011bn\u00ed klimatick\u00fdch zm\u011bn a je pravd\u011bpodobn\u011b jednodu\u0161\u0161\u00ed, ne\u017e by byla zm\u011bna cel\u00e9ho dopravn\u00edho syst\u00e9mu, kter\u00fd tak\u00e9 vyprodukov\u00e1v\u00e1 CO2.<\/p>\n\n\n\n<p>3) Dal\u0161\u00ed z t\u00e9mat, o kter\u00e9m u\u017e jste ji\u017e pravd\u011bpodobn\u011b sly\u0161eli, je<\/p>\n\n\n\n<p><strong>Palmov\u00fd olej<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p>a) Je to <strong>nejobchodovan\u011bj\u0161\u00ed olej<\/strong> na sv\u011bt\u011b. Za\u010dal se vyr\u00e1b\u011bt v 60. letech 20. stolet\u00ed a ka\u017ed\u00fdch 10 let se <strong>jeho spot\u0159eba zdvojn\u00e1sobuje<\/strong>. Pou\u017e\u00edv\u00e1 se k va\u0159en\u00ed, v\u00fdrob\u011b biopaliv, kosmetick\u00fdch produkt\u016f a \u010distic\u00edch prost\u0159edk\u016f. Odhaduje se, \u017ee k obhospoda\u0159ov\u00e1n\u00ed <strong>plant\u00e1\u017e\u00ed palmy olejn\u00e9<\/strong> se celosv\u011btov\u011b vyu\u017e\u00edv\u00e1 <strong>13 milion\u016f hektar\u016f p\u016fdy<\/strong>. To p\u0159edstavuje 1,6n\u00e1sobek rozlohy \u010cesk\u00e9 republiky.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"has-pale-cyan-blue-background-color has-background\">Op\u011bt se k\u00e1c\u00ed pralesy kv\u016fli n\u011b\u010demu, co pro n\u00e1s nen\u00ed u\u017e v\u016fbec zdrav\u00e9, ale je to skoro v\u0161ude a ve v\u0161em, co j\u00edme. No, nen\u00ed to absurdn\u00ed?<\/p>\n\n\n\n<p>b) Kv\u016fli vysok\u00e9 popt\u00e1vce po palmov\u00e9m oleji se ni\u010d\u00ed tropick\u00e9 pralesy a zakl\u00e1d\u00e1 se \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm v\u00edc nov\u00fdch plant\u00e1\u017e\u00ed. <strong>V Indon\u00e9sii ub\u00fdv\u00e1 vhodn\u00e9 p\u016fdy pro p\u011bstov\u00e1n\u00ed r\u00fd\u017ee<\/strong>, proto\u017ee v\u011bt\u0161inu jej\u00ed rozlohy zab\u00edr\u00e1 p\u011bstov\u00e1n\u00ed palmy olejn\u00e9 a t\u011b\u017eba nerostn\u00fdch surovin.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"has-pale-cyan-blue-background-color has-background\">Palmov\u00fd tuk je nejlevn\u011bj\u0161\u00ed olej na sv\u011btov\u00e9m trhu. Na obalech od potravin je uv\u00e1d\u011bn bu\u010f jako palmov\u00fd, nebo rostlinn\u00fd tuk.<\/p>\n\n\n\n<p>c) Pr\u016fmyslov\u011b zpracovan\u00e9 j\u00eddlo (<strong>su\u0161enky, bramb\u016frky, hranolky, koblihy, zmrzliny, nanuky,\u2026)<\/strong> \u010dasto <strong>obsahuj\u00ed nejen palmov\u00fd olej<\/strong>, ale i spoustu cukru, dal\u0161\u00ed oleje a tuky. Tud\u00ed\u017e, jak v\u0161em do\u0161lo, nen\u00ed to nic zdrav\u00e9ho.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"has-pale-cyan-blue-background-color has-background\">Nejm\u00e9n\u011b 2,6 milion\u016f lid\u00ed ka\u017edoro\u010dn\u011b zem\u0159e v d\u016fsledku nadv\u00e1hy nebo obezity.<\/p>\n\n\n\n<p>d) Hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 <strong>p\u016fda <\/strong>vznikl\u00e1 <strong>vypalov\u00e1n\u00edm prales\u016f<\/strong> vydr\u017e\u00ed b\u00fdt <strong>\u00farodn\u00e1 <\/strong>v konven\u010dn\u00edm smyslu jen <strong>2\u20134 roky<\/strong>, co\u017e b\u00fdv\u00e1 jednou z p\u0159\u00ed\u010din dal\u0161\u00edho vypalov\u00e1n\u00ed. Za posledn\u00edch 100 let ji\u017e zmizelo z povrchu zemsk\u00e9ho <strong>v\u00edce ne\u017e 50 %<\/strong> rozlohy tropick\u00fdch de\u0161tn\u00fdch prales\u016f.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"has-pale-cyan-blue-background-color has-background\">D\u00e1 se pochopit, \u017ee si lidstvo \u0159e\u017ee pod sebou v\u011btev, na kter\u00e9 sed\u00ed?<\/p>\n\n\n\n<p>4) <strong>Kolob\u011bh vody<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p>V de\u0161tn\u00fdch prales\u00edch maj\u00ed nejvodnat\u011bj\u0161\u00ed \u0159eky Amazonka a Kongo vodu kalnou, ale dost. Zat\u00edm!<\/p>\n\n\n\n<p>5) Jak je ji\u017e v \u010dl\u00e1nku naps\u00e1no, <strong>CO2 <\/strong>ve velk\u00e9m mno\u017estv\u00ed p\u0159isp\u00edv\u00e1 k<strong> negativn\u00ed zm\u011bn\u011b klimatu<\/strong>. Uvedeme p\u00e1r p\u0159\u00edklad\u016f, kde se oxid uhli\u010dit\u00fd vytv\u00e1\u0159\u00ed ve velk\u00e9m mno\u017estv\u00ed:<\/p>\n\n\n\n<p>a) V\u00fdroba masa: Odborn\u00edci z OSN pova\u017euj\u00ed <strong>spot\u0159ebu masa za hlavn\u00ed hybnou<\/strong> s\u00edlu, kter\u00e1 m\u00e1 na sv\u011bdom\u00ed <strong>zm\u011bnu klimatu<\/strong>. Zkr\u00e1cen\u011b a logicky: ne\u017e se dostane kus masa do obchodu, projde dlouhou a slo\u017eitou cestou. Nap\u0159\u00edklad <strong>kr\u00e1va<\/strong>, ne\u017e vyroste, se mus\u00ed n\u011b\u010d\u00edm <strong>krmit<\/strong>. Co\u017e je voda, tr\u00e1va, s\u00f3ja atd. B\u011bhem krmen\u00ed <strong>vypou\u0161t\u00ed <\/strong>do ovzdu\u0161\u00ed <strong>methan <\/strong>(ji\u017e m\u00e1me dvojitou z\u00e1ruku oteplen\u00ed klimatu \u2013 s\u00f3ju a methan), zhruba za 12-14 m\u011bs\u00edc\u016f se kr\u00e1va poraz\u00ed. Prote\u010de<strong> spousta vody<\/strong>, v tov\u00e1rn\u00e1ch se spot\u0159ebuje <strong>spousta energie<\/strong>, ne\u017e se maso zpracuje a n\u00e1sledn\u011b rozt\u0159\u00edd\u00ed do plastov\u00fdch obal\u016f. Pot\u00e9 ho kamiony rozvezou do odb\u011brov\u00fdch m\u00edst (op\u011bt vznik\u00e1 CO2 z kamion\u016f) a teprve pot\u00e9 si m\u016f\u017eeme v supermarketu <strong>kus masa koupit<\/strong>. Nehled\u011b na to, \u017ee nev\u00edme, jestli to zv\u00ed\u0159e p\u0159ed por\u00e1\u017ekou trp\u011blo, co\u017e se na kvalit\u011b masa odr\u00e1\u017e\u00ed. Kde\u017eto <strong>rostlinn\u00e1 strava<\/strong>, kter\u00e1 z \u010d\u00e1sti nahrazuje v\u00fd\u017eivovou hodnotu masa, m\u00e1 mnohem krat\u0161\u00ed proces v\u00fdroby. Rostliny se zasej\u00ed, zal\u00e9vaj\u00ed, hnoj\u00ed a nechaj\u00ed se r\u016fst na slunci. Pot\u00e9 se zpracuj\u00ed a zabal\u00ed. Kamiony je rozvezou do odb\u011brov\u00fdch m\u00edst (zde m\u00e1me uhl\u00edkovou stopu ze stroj\u016f, kter\u00e9 rostliny s\u00e1zej\u00ed a hnoj\u00ed, a z kamion\u016f). Po\u0159\u00e1d je zde n\u011bjak\u00e1 uhl\u00edkov\u00e1 stopa, ale <strong>mnohon\u00e1sobn\u011b men\u0161\u00ed ne\u017e u zpracov\u00e1v\u00e1n\u00ed masa<\/strong>.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"has-pale-cyan-blue-background-color has-background\">Lid\u00e9 maso nej\u00ed: nechutn\u00e1 jim, necht\u011bj\u00ed podporovat velkochovy a nebo necht\u011bj\u00ed p\u0159isp\u00edvat k vytv\u00e1\u0159en\u00ed CO2.<\/p>\n\n\n\n<p>b) Vymizen\u00ed prales\u016f: Vymizen\u00ed de\u0161tn\u00e9ho pralesa by m\u011blo obrovsk\u00fd vliv na mno\u017estv\u00ed CO2 v atmosf\u00e9\u0159e a na glob\u00e1ln\u00ed klima. <strong>Rostliny na povrchu rozkl\u00e1daj\u00ed oxid uhli\u010dit\u00fd pomoc\u00ed fotosynt\u00e9zy na uhl\u00edk<\/strong>, kter\u00fd si ukl\u00e1daj\u00ed,<strong> a kysl\u00edk<\/strong>, kter\u00fd vypou\u0161t\u00ed zp\u011bt do ob\u011bhu.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"has-pale-cyan-blue-background-color has-background\">Kone\u010dn\u011b jsme se dostali k n\u011b\u010demu, co pom\u00e1h\u00e1 CO2 rozlo\u017eit, a to jsou pr\u00e1v\u011b zelen\u00e9 stromy a rostliny, kter\u00e9 fotosyntetizuj\u00ed, a my bychom je m\u011bli vyplanit?<\/p>\n\n\n\n<p>c) Doprava: Pok\u00e1cen\u00e9 stromy a palmov\u00fd olej mus\u00ed tak\u00e9 n\u011bco rozv\u00e9st po sv\u011bt\u011b. <strong>Spalov\u00e1n\u00edm paliv op\u011bt vznik\u00e1 CO2<\/strong> a dal\u0161\u00ed l\u00e1tky.<\/p>\n\n\n\n<p>6) De\u0161tn\u00e9 pralesy jsou domovem mnoha \u017eivo\u010dich\u016f a rostlin. V prales\u00edch roste 170.000 z celkov\u00e9ho po\u010dtu 250.000 zn\u00e1m\u00fdch druh\u016f rostlin. A\u010dkoliv pralesy zab\u00edraj\u00ed m\u00e9n\u011b ne\u017e 2 % zemsk\u00e9ho povrchu, poskytuj\u00ed domov v\u00edce ne\u017e 50 % rostlin a \u017eivo\u010dich\u016f na Zemi.<\/p>\n\n\n\n<p>7) <strong>P\u016fvodn\u00ed domorod\u00e9 kmeny<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p>Je naprosto jasn\u00e9, \u017ee k\u00e1cen\u00edm a vypalov\u00e1n\u00edm <strong>p\u0159ich\u00e1zej\u00ed domorodci o sv\u00e9 domovy<\/strong>. Mus\u00ed p\u0159eb\u00fdvat na plant\u00e1\u017e\u00edch palem olejn\u00fdch, ale tam toho moc neroste. Ne to, na co jsou cel\u00fd \u017eivot zvykl\u00ed.<\/p>\n\n\n\n<p>Zde p\u0159id\u00e1v\u00e1me odkaz, kdybyste se o nich cht\u011bli n\u011bco v\u00edce dozv\u011bd\u011bt. Jak \u017eij\u00ed a jak\u00e9 maj\u00ed pot\u00ed\u017ee. <a href=\"https:\/\/www.greenpeace.org\/czech\/tiskova-zprava\/4748\/greenpeace-prinasi-pribehy-domorodych-obyvatel-amazonie-pozary-letos-radily-hlavne-na-jejich-uzemi\/\">https:\/\/www.greenpeace.org\/czech\/tiskova-zprava\/4748\/greenpeace-prinasi-pribehy-domorodych-obyvatel-amazonie-pozary-letos-radily-hlavne-na-jejich-uzemi\/<\/a><\/p>\n\n\n\n<p><em>Mysl\u00edme, \u017ee je t\u011bchto 7 bod\u016f naprosto uk\u00e1zkov\u00fdm p\u0159\u00edkladem, \u017ee kdy\u017e <strong>za\u010dneme nad v\u011bcmi uva\u017eovat a b\u00e1dat<\/strong>, dojdeme k <strong>pozn\u00e1n\u00ed<\/strong>, kter\u00e9 mo\u017en\u00e1 <strong>zm\u011bn\u00ed n\u00e1\u0161 \u017eivot<\/strong>. Sta\u010d\u00ed jenom nep\u0159ij\u00edmat informace pasivn\u011b a p\u00e1trat po ov\u011b\u0159en\u00fdch informac\u00edch. <strong>M\u011bjme mysl otev\u0159enou!<\/strong><\/em><\/p>\n\n\n\n<p class=\"has-pale-pink-background-color has-background\"><strong>Praktick\u00e9 TIPY:<\/strong><br><br>1) Sb\u00edrejte <strong>recepty na vegetari\u00e1nsk\u00e1 j\u00eddla<\/strong> a uva\u0159te si je (t\u0159eba v\u00e1m zachutnaj\u00ed a nebudete zvy\u0161ovat uhl\u00edkovou stopu);<br><br>2) P\u0159idejte se k mezin\u00e1rodn\u00ed kampani <strong>Bezmas\u00e9 pond\u011bl\u00ed;<\/strong><br><br>3) Kontrolujte obaly potravin, je\u017e kupujete, a sna\u017ete se <strong>omezit palmov\u00fd olej<\/strong> ve va\u0161\u00ed strav\u011b. Nikdo ne\u0159\u00edk\u00e1, \u017ee to bude jednoduch\u00e9, ale d\u00e1 se to;<br><br>4) Kupujte co nejv\u00edce<strong> lok\u00e1ln\u00edch (m\u00edstn\u00edch) surovin<\/strong>, a\u0165 podpo\u0159\u00edte \u010desk\u00e9 farm\u00e1\u0159e a zbyte\u010dn\u011b nepodporujete zvy\u0161ov\u00e1n\u00ed oxidu <br>uhli\u010dit\u00e9ho;<br><br>5) P\u0159em\u00fd\u0161lejte, co kupujete a co j\u00edte.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Amazonsk\u00fd de\u0161tn\u00fd prales, jeho stav a ekologick\u00e9 probl\u00e9my s n\u00edm spojen\u00e9. To jsou pojmy, o kter\u00fdch by m\u011bl m\u00edt alespo\u0148 z\u00e1kladn\u00ed pov\u011bdom\u00ed ka\u017ed\u00fd, kdo se zaj\u00edm\u00e1 o na\u0161i planetu. M\u016f\u017eeme jeho budoucnost ovlivnit i my?<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":611,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[44,12],"tags":[57],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zpravodaj.gymnsostelc.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/610"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zpravodaj.gymnsostelc.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zpravodaj.gymnsostelc.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zpravodaj.gymnsostelc.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zpravodaj.gymnsostelc.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=610"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/zpravodaj.gymnsostelc.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/610\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":613,"href":"https:\/\/zpravodaj.gymnsostelc.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/610\/revisions\/613"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zpravodaj.gymnsostelc.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/611"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zpravodaj.gymnsostelc.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=610"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zpravodaj.gymnsostelc.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=610"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zpravodaj.gymnsostelc.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=610"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}