{"id":935,"date":"2022-01-26T08:00:00","date_gmt":"2022-01-26T07:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/zpravodaj.gymnsostelc.cz\/?p=935"},"modified":"2022-02-02T12:58:21","modified_gmt":"2022-02-02T11:58:21","slug":"1-prosinec-1955-zacatek-konce-rasove-segregace-v-americe","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/zpravodaj.gymnsostelc.cz\/index.php\/nezarazene\/1-prosinec-1955-zacatek-konce-rasove-segregace-v-americe\/","title":{"rendered":"1. prosinec 1955 \u2013 za\u010d\u00e1tek konce rasov\u00e9 segregace v Americe"},"content":{"rendered":"\n<p><strong>Segregace v&nbsp;USA<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p>U\u017e od roku 1900 v mnoha m\u011bstech Ameriky platily vyhl\u00e1\u0161ky o rasov\u00e9 segregaci. Nap\u0159\u00edklad \u010dern\u00e9 a b\u00edl\u00e9 d\u011bti chodily do odd\u011blen\u00fdch \u0161kol. B\u00edl\u00e9 d\u011bti se mohly vozit autobusem, zato \u010dern\u00e9 musely v\u0161ude chodit p\u011b\u0161ky. Parksov\u00e1 \u0159ekla: <em>\u201eAutobus jsem m\u011bla spojen\u00fd s&nbsp;prvn\u00edm momentem, kdy jsem pochopila, \u017ee existuje \u010dern\u00fd a b\u00edl\u00fd sv\u011bt.\u201c<\/em> Existovala pravidla, kter\u00e1 se t\u00fdkala n\u00e1v\u0161t\u011bv kin, restaurac\u00ed a m\u011bstsk\u00e9 hromadn\u00e9 dopravy. A bylo toho v\u00edc \u2013 \u0161kola, kam Rosa chodila, byla podp\u00e1lena a v&nbsp;jej\u00edm sousedstv\u00ed \u0159\u00e1dil Ku Klux Klan.<\/p>\n\n\n\n<p><strong>Ud\u00e1losti dne 1. prosince 1955<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p>Rosa Parksov\u00e1, tich\u00e1 \u017eena, kter\u00e1 se narodila 4. \u00fanora 1913 v&nbsp;Tuskegee, odm\u00edtla 1. prosince 1955 ve m\u011bst\u011b Montgomery uvolnit m\u00edsto v&nbsp;autobuse pro b\u00edl\u00e9ho pasa\u017e\u00e9ra. Proto\u017ee p\u0159edn\u00ed sedadla v&nbsp;autobusech byla vyhrazena pro b\u011blochy, museli ob\u010dan\u00e9 jin\u00e9 barvy pleti sed\u011bt vzadu. Ale kdy\u017e byla p\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1st zapln\u011bna, museli Afroameri\u010dan\u00e9 uvol\u0148ovat m\u00edsta. A p\u0159esn\u011b to Rosa Parksov\u00e1 neud\u011blala. U\u017e odmala c\u00edtila nerovnopr\u00e1vnost a diskriminaci Afroameri\u010dan\u016f. Cht\u011bla d\u00e1t najevo, \u017ee neschvaluje zp\u016fsob, jak\u00fdm se s&nbsp;n\u00ed zach\u00e1z\u00ed. Hned byla p\u0159ivol\u00e1na policie a Rosu zatkli. O p\u00e1r dn\u00ed pozd\u011bji dostala pokutu 14 dolar\u016f za poru\u0161en\u00ed vyhl\u00e1\u0161ky, v\u00fdtr\u017enictv\u00ed a soudn\u00ed v\u00fdlohy.<\/p>\n\n\n\n<p><strong>Bojkot<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p>5. prosince, kdy byla Parksov\u00e1 shled\u00e1na vinnou, se po cel\u00e9m m\u011bst\u011b objevily let\u00e1ky, kter\u00e9 nab\u00e1daly lidi, aby nejezdili m\u011bstskou hromadnou dopravou. Tohoto bojkotu se z\u00fa\u010dastnilo p\u0159es \u010dty\u0159icet tis\u00edc afroamerick\u00fdch ob\u010dan\u016f. Chodili pouze p\u011b\u0161ky nebo jezdili \u010derno\u0161sk\u00fdmi tax\u00edky, kde si taxik\u00e1\u0159i \u00fa\u010dtovali pouze 10 cent\u016f, co\u017e byla cena za autobusovou j\u00edzdenku. Jedn\u00edm z podn\u011bcovatel\u016f bojkotu byl Martin Luther King. Lid\u00e9 vydr\u017eeli tento bojkot 381 dn\u00ed. Skon\u010dil v \u010dervenci 1956, kdy obvodn\u00ed soud shledal segrega\u010dn\u00ed z\u00e1kony ne\u00fastavn\u00edmi. Pot\u00e9 byla rasov\u00e1 segregace pos\u00edlena, proto\u017ee z\u00e1stupci Montgomery se cht\u011bli odvolat. To se jim ale nepovedlo a 13. listopadu 1956 soud prohl\u00e1sil segregaci za ileg\u00e1ln\u00ed. 20. prosince nabylo toto rozhodnut\u00ed pr\u00e1vn\u00ed moci.<\/p>\n\n\n\n<p><strong>Zbytek \u017eivota Rosy Parksov\u00e9<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p>P\u0159esto\u017ee tato state\u010dn\u00e1 \u017eena pomohla ke konci rasov\u00e9 segregace, jej\u00ed \u017eivot po roce 1955 nebyl jednoduch\u00fd. Oba s man\u017eelem ztratili pr\u00e1ci a dost\u00e1vali v\u00fdhru\u017eky smrt\u00ed. Proto se tak\u00e9 p\u0159est\u011bhovali. B\u011bhem \u017eivota dostala mnoho ocen\u011bn\u00ed \u2013 nap\u0159\u00edklad cenu Martina Luthera Kinga Jr. \u010di prezidentskou medaili svobody od Billa Clintona. Zem\u0159ela v roce 2005 v Detroitu.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>P\u0159\u00edb\u011bh Rosy Parksov\u00e9 u n\u00e1s nen\u00ed moc zn\u00e1m\u00fd. A p\u0159itom je velmi d\u016fle\u017eit\u00fd pro americkou historii. Proto si poj\u010fme p\u0159ibl\u00ed\u017eit, co se vlastn\u011b stalo.<\/p>\n","protected":false},"author":3,"featured_media":936,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[12,29,1],"tags":[74],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zpravodaj.gymnsostelc.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/935"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zpravodaj.gymnsostelc.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zpravodaj.gymnsostelc.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zpravodaj.gymnsostelc.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zpravodaj.gymnsostelc.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=935"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/zpravodaj.gymnsostelc.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/935\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":945,"href":"https:\/\/zpravodaj.gymnsostelc.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/935\/revisions\/945"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zpravodaj.gymnsostelc.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/936"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zpravodaj.gymnsostelc.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=935"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zpravodaj.gymnsostelc.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=935"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zpravodaj.gymnsostelc.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=935"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}