Digigigigitální demence

Jsme generace závislá na našich mobilních zařízeních? Dokázali bychom v dnešní době normálně existovat bez sociálních sítí? Devět učitelů z deseti říká že ne, ten desátý hraje Minecraft. A tak jsem tu já, abych sama na svém těle vyzkoušela, jaké je to vrátit se zpět do dob, kdy internet byl ještě v plenkách.

Závislost na mobilu, FOMO, bezmyšlenkové brouzdání na sociálních sítích, které podporuje dopamin. O tom se dá dočíst všude, ale co z té teorie vůbec vyplývá?

A tak sedím před kompem, s nechutí přemýšlím nad tím, co mě má čekat další dva týdny. Navíc ještě ani není pondělí, ale jak se říká, radši začít pozdě než nikdy. A tak se upisuji na dvoutýdenní detox od sociálních sítí a mobilu. Samozřejmě nejde úplně omezit pohyb na mobilu kvůli výukovým aplikacím, proto udělám následující omezení:

• žádná hra na mobilu
• aplikace jen na učení a psaní zpráv
• žádná instalace nových aplikací
• žádný instagram, youtube, snapchat, pinterest ani spotify

Středa večer

Opravdu se těším na nějakou změnu, uvidíme co udělá dedigitalizace s tělem adolescenta s tendencí prokrastinovat, challenge začíná právě ZÍTRA.

Čtvrtek, 1. den

Mám tendenci jít na mobil. Třeba na snapchat, pak mi dojde že na něj nemám přístup, tak chci místo toho jít rovnou na instagram, je to takový rychlý mžik, že mi ani nedochází, že na ten taky nemohu. Mám to moc zautomatizované.

Taky se to nezdá, ale čtvrt hodina doma je dlouhá. Moc krátká na nějaký projekt nebo učení, ale nemůžu ani deset minut scrollovat na mobilu. Je to takové ticho, nicnedělání. Ale, zatím nemám absťák!!

Právě jsem odevzdala dva roky starý úkol na teamsech.

Pátek, 2. den

Páteční večer bez zábavy je fakt zdlouhavý. Ano, chci dělat duolingo dobrovolně, ale zároveň bych víc ocenila něco akčnějšího. Stále si říkám, že jsou určitě lepší věci na práci, ale vlastně si uvědomím že…ne.

Sobota, 3. den

Slovíčko dne: die Hantel – činka. Zase řeším co dělat, ale zjišťuji, že je mnoho alternativ – hudbu můžu poslouchat přes óčko!! Tak už nemám takový absťák jako předtím, protože nejvíc mi chyběla právě hudba.

Úterý, 6. den

Docela to zvládám. Asi jsem nebyla tak závislá, jak jsem si myslela. Taky jsem čekala mnohem větší FOMO, ta se nedostavila. Ale je to zajímavé, myslela jsem že budu mít více času na vše, ale ani ne?? Je to jako když ráno vstanu o deset minut dřív a nestíhám úplně stejně jako bych vstávala normálně.

Pátek, 9. den

Dočetla jsem povinnou četbu. Byla jsem venku kreslit. Navštívila jsem babičku. Jen tak jsem se bez hudby procházela venku a dívala se na oranžové stromy.  Dneska mi chybí sociální sítě, tak se prázdno snažím zaplnit, čímkoliv to jde. A dost jsem se u toho bavila. Ale pozor, přemýšlení nad super aktivitou není totéž jako dělat tu vysněnou aktivitu.

Sobota, 10. den

Detox je někdy opravdu obtížný. Jsem na zábavě a čekám, kdy už přijdou moje kamarádky. Ony jsou na tanečních, takže se musím sama zabavit, když tu nejsou. Ale to by nebyl takový problém, kdyby nebyla přestávka. Znám tu pár lidí, ale ne natolik, abychom si řekli víc než čau, jak je.

Úterý, 13. den

Dnešek je už lepší den. Mám ještě dost motivace na učení biologie a zatím mě to docela i baví. Dva týdny je hrozně dlouhá doba, ale na zítřek se opravdu těším, hodlám se mobilu vzdát úplně. Jsem ochotná vzdát se i Love islandu. Bude to velkolepá třešnička na dortu.

Středa, 14. den

Poslední den. Je to šílené, dva týdny v tahu. Dnešek mě ale trošku vypekl. Svátečně jsem si nechala mobil doma a šla do školy bez něj. Hned druhou hodinu jsem ho potřebovala na testování….ups. Byla jsem u babičky a ještě jdu s holkama fotit fotky ven. Byl by to mnohem větší detox, kdybych nesledovala seriály a filmy, ale aspoň jsem nekonzumovala krátká poutavá videa, která se roztáhnou ze dvou minut na dvě hodiny denně.

Myslím, že jsem opravdu měla o malinko více času než normálně. Dost často se mi stalo, že jsem bezdůvodně šla na mobil, projela ho celý, domovskou obrazovku atd. Zjistila jsem, že vše, co by mě odtrhlo od reality, bylo nepřístupné. Takže, není problém vyloženě jen v aplikacích, ale spíše v mobilu samotném. Je hrozný zlozvyk ho mít u sebe. Vytáhnout ho, je hračka. Na tom budu v budoucnu pracovat. Ale co mi to dalo zpět do života? Chuť ke čtení, drobnějšímu tvoření, řešení prokrastinace nějak jinak než mobilem.

Vy to můžete zkusit taky, třeba někde hluboko najdete kreativního ducha, jako já. FOMO je jen ve vaší hlavě. Za ty dva týdny toho tolik neprošvihnete.