Podzimní únava, nebo little bit SAD? Aneb co to je Sezónní afektivní porucha a jak si udržet dobrou náladu i v podzimních měsících

Každá kultura a každý jednotlivec si spojuje podzim s něčím jiným. Pro jednoho je to období dýňového latte, pro jiného zase čas moštů, burčáku, vesnických hodů, dušiček a pro většinu z nás je to hlavně začátek akademického roku. Co ale k podzimu neodmyslitelně patří (a není zdaleka tak veselé) je podzimní blues. Začne se barvit první listí a najednou jsme unavení, cítíme vyčerpaní, máme chuť jen ležet pod dekou a nedělat nic. Citlivější jedince pak postihne splín, melancholie a apatie. Proč tomu tak je? A věděli jste, že toto všechno jsou příznaky skutečné nemoci, kterou trpí tisíce lidí po celém světě? 

SAD je chytrý akronym, který ne náhodou připomíná anglické slovo sad čili smutný. Skrývá se pod ním sezónní afektivní porucha, tedy typ deprese, který je typický pro zimní a podzimní měsíce a projevuje se únavou, spavostí a špatnou náladou. U zrodu pojmu stojí skupina psychologů v čele s Robertem Rosenthalem, která roku 1983 skrze inzerát v novinách sesbírala první pacienty. Přihlásit se měli jedinci, kteří každoročně v zimních a podzimních měsících pociťují významný pokles nálady, nechuť k jakékoliv činnosti, neustávající únavu a celkové vyčerpání. Zní vám příznaky povědomě? Je na místě říct, že s SAD bylo z 2000 respondentů diagnostikováno pouze 42. Porucha v pravém slova smyslu je spíše vzácná a postihuje pouze 1–5% populace, zatímco tzv. zimní (a podzimní) blues, tedy mírnější forma s totožnými příznaky, postihuje až 20 %. Hlavní rozdíl je v intenzitě a trvání. SAD trvá celé měsíce a je potřeba ji léčit, protože člověk trpí skutečnými depresivními stavy, zatímco podzimní blues trvá týdny až měsíce, ale odezní samo a člověk je schopný s ním běžně fungovat.   

Příčina obou problémů zůstává i po více než 40 letech nejasná. Převládá však názor, že za vším stojí úbytek slunečního světla a s tím spojený pokles tvorby serotoninu – hormonu štěstí. Ve dnech, které jsou kratší a ochuzené o světlo se naopak více tvoří hormon spánku – melatonin, který v nás vyvolává únavu a pocit vyčerpání. V praxi se SAD léčí pomocí umělého světla a léčiv podporujících tvorbu serotoninu. Nám, zasaženým pouhou podzimní únavou, by měl pomoci hlavně dostatečný pohyb na denním světle. Ke správné náladě můžeme přispět i skrze stravovací návyky. Doporučuje se jíst ryby, ořechy a lněná semínka (vše bohaté na omega-3 kyseliny), dále celozrnné pečivo, ovoce a zeleninu (vysoký obsah komplexních sacharidů) a v rozumné míře doplňovat vitamin D. 

Podzimní únava tedy není nic neobvyklého a potýká se s ní velká část lidstva. Kromě výše zmíněného je ale potřeba pracovat i se svou myslí a nedělat si podzim a zimu horšími, než musí být. Navíc občas to nejjednodušší, co stačí udělat, je najít si malé radosti, které nám budou dnes a denně zlepšovat náladu. Barevné listí, vydlabané dýně, vánoční světýlka, sníh na oknech, …  ano, vše má svá negativa a my je velmi rádi hledáme na úkor pozitiv. Ale není prostě lepší, se zaměřit na to hezké? Proč se trápit? Pozorujme podzimní svět s nadšením a radostí a ono to pomůže. Naše mysl má totiž ohromnou sílu a pokud s ní umíme pracovat, dokáže změnit celé vnímání.