Po stopách Otokara Březiny
Ve zkratce
Studenti 3.A a septimy navštívili dne 16. října 2025 Jaroměřice nad Rokytnou. Zde se podívali k hrobu, do muzea Otokara Březiny a na jaroměřický zámek.
Studenti 3.A a septimy navštívili dne 16. října 2025 Jaroměřice nad Rokytnou. Zde se podívali k hrobu, do muzea Otokara Březiny a na jaroměřický zámek.
Ráno před půl osmou jsme se sešli na zastávce u školy. Po chvíli přijel autobus a s menším zpožděním jsme vyjeli. Cesta byla krátká, takže jsme už před půl devátou stepovali v Jaroměřicích na autobusovém nádraží. Naše kroky prvně vedly na hřbitov, kde jsme položili květinu a zapálili svíčku na hrobě Otokara Březiny.

Potom jsme se rozdělili na dvě skupiny, septima společně s panem učitelem Kopečným šla do muzea a 3.A s panem učitelem Přibylem na zámek.
První zmínky o zámku pochází ze středověku, ale nejvíc ho proslavil Jan Adam Questenberk. Ten ho nechal přestavit na barokní zámek po vzoru Versailles. Nejzajímavější pro nás bylo, když paní průvodkyně otevřela tajnou chodbu v sále předků a my jí mohli projít. Další kuriozita byl hudební nástroj, který připomínal klavír, ale zněl jako harmonika – harmonium. Dokonce jsme si na ně mohli zkusit zahrát. Součástí zámku je také sala terrena s římskými lázněmi. Někteří zvědavci ze 3.A neodolali a do lázní i přes spadlý provaz vešli. Paní průvodkyně je pak decentně pokárala a pokračovala ve výkladu.

Následně se třídy prohodily, takže jsme zamířili do muzea. Muzeum je ve skutečnosti bývalý byt Otokara Březiny. Po Otokarově smrti si jeho přátelé řekli, že byt zachovají v původním stavu. Vybavení je skromné. Skříňky s knihami doplňuje psací stůl a křeslo od Karla Čapka. Březina s Čapkem si psali dopisy a také ho Čapek často navštěvoval právě v Jaroměřicích nad Rokytnou. Na stěnách visí obrazy, které zhotovil František Bílek, ten také vytvořil sochu na Březinův hrob.
