2026 jako nový 2016?

Možná jste zaznamenali trend, který se začátkem roku začal šířit na sociálních sítích – porovnávání roku 2026 a 2016. Možná ale ne, tak mi ho dovolte vysvětlit. Jde o krátká videa, ve kterých běží fotky z toho roku a let předešlých a do pozadí hraje třeba písnička Let me love you od DJ Snaka anebo se jedná o výzvy v komentářích jako Leťs make 2026 the new 2016! a tak podobně. Pro mladé lidi je v tom cosi nostalgického, neboť ti, kteří byli v roce 2016 dětmi, jsou teď již teenagery. A tak není divu, že se tento trend stal záhy na internetu docela oblíbeným. Porovnává úplně všechno, a to od oblečení, přes líčení až třeba i k hudbě.  

A protože naše škola se mladými studenty jen hemží, pojďte si přečíst, jak moc se od roku 2016 změnila.

Co je asi nejdůležitější, tak se během let proměnilo její vedení. Máme novou paní ředitelku, nového pana zástupce a také se různě promíchal učitelský sbor. Je ale nutné konstatovat, že spousta z nich už tu v roce 2016 učila, a tudíž působí na naší škole už přes obdivuhodných deset let! 

Také zde před pár lety přibyl nový obor, a to předškolní a mimoškolní pedagogika, o který je aktuálně velký zájem. 

Co se technické stránky týče, tak si naše škola prošla dost velkými změnami a stále se chystají další. Například v roce 2016 se rozšířila o druhou jazykovou učebnu a novou digitální učebnu vybavenou tablety (v té době ve školách naprostá novinka). Tu dnes samozřejmě také máme, ale předtím se jednalo o starší tablety a učebna byla na jiném místě.  

Šatny už vzhledem k většímu počtu studentů nebyly prostorově dostačující, a tak se rozšířily i do chodby před tělocvičnou, kde mají nyní některé třídy své skříňky. 

Starší studenti pamatují období opravy hlavního schodiště z prvního do druhého patra, kdy se muselo chodit přes schody na přístavbě a o přestávkách se zde vytvářely značné zácpy, protože schodiště zde není tak prostorné. Na opraveném schodišti je teď díky velké prosklené stěně mnohem víc světla.  

Obnovou si prošlo i objednávání obědů, které se vždy provozovalo přes stránky školy, a studenti ho mohli učinit buď ze svého mobilu anebo přes „tablety“ s myší, rozmístěné po škole a v jídelně. Dnes stojí na stejném místě, akorát myš zmizela a tablety jsou nyní dotykové.  

Dále bychom neměli opomenout příběh Jana Ámose Komenského, který stojí ve vestibulu. Studenti okolo něj denně chodí, ale mladší z nich možná ani nevědí, že na jeho místě stála předtím jiná socha, také Jana Ámose Komenského, ale v trochu větší podobě. Ten ale bohužel padl jako oběť pro vytvoření videa oktávy 2022-23 a byl nahrazen tímhle novým, menším. 

Odpočinkové (neboli „chill“) zóny u nás taky nebyly odjakživa, ale objevily se až před čtyřmi lety. Předtím se zde nacházely prázdné výklenky s kopírkami. Přibližně ve stejnou dobu byl také přidán stůl s židlemi ve druhém patře před učebnou dějepisu. 

Je ale spoustu věcí, které v roce 2016 na škole byly podobné anebo přetrvávají doteď, možná se i staly za ta léta tradicí.

Například před deseti lety byla výuka francouzského jazyka doplněna o rodilého mluvčího, stejně jako je tomu tento školní rok. 

Již v té době nás na zájezdech doprovázel pan Rudolf Kadlec z RK Tour, který s námi stále jezdí na dobrodružné výpravy i teď. 

Každoroční zpívání koled u stromečku ve vestibulu školy je také už dlouhodobější (a stále oblíbenou) tradicí. 

Dále se na naší škole už spoustu let s přestávkami (např. kvůli covidové pandemii) hrála nejrůznější divadelní představení, která se vždy dočkala kladného ohlasu ze strany diváků. 

Už v roce 2016 si mohli studenti kupovat svačinu ve školním bufetu, stále na tom stejném místě. 

A na lyžařský kurz do Pece pod Sněžkou, kam se každý rok jezdí studenti učit lyžovat či snowboardovat, vyrazili studenti v roce 2016 také. 

Naše škola se během těch deseti let dost změnila, vystřídala několik učitelů, školníků, přijala spoustu žáků a zase je nechala za pár let jít. Vytvořily se zde tradice, vzpomínky a staly nejrůznější příhody, tak, jak to na školách často bývá. Tak uvidíme, jaká bude ta naše, až uplyne dalších deset let.