Kam se poděli gentlemani?
Ve zkratce
Rok se s rokem sešel a náš školní divadelní soubor oznámil termíny nově secvičené inscenace s názvem Rychlé šípy aneb Kam se poděli gentlemani? Zajímá-li vás, co všechno se musí stát, aby se takové divadelní představení dostalo na jeviště, čtěte dál!
Na nové hře jsme pracovali pod režisérským vedením pana učitele Radka Kopečného každou středu již od minulého školního roku. Pan učitel má s režií bohaté zkušenosti a s námi, divadelníky, svatou trpělivost. Všichni jsme si totiž velmi dobře vědomi jeho smyslu pro humor a nevynecháme jedinou příležitost této skutečnosti využít.
O hudební doprovod se tradičně postarala paní učitelka Květa Zažímalová. Na Rychlých šípech ale paní učitelka zdaleka nemá zásluhy pouze zpoza klavíru. Pomáhala s režírováním; nám, hercům a herečkám, radila ohledně kostýmů, hlídala všechna data a udržovala celý soubor informovaný. Během samotného představení pak seděla se scénářem za oponou připravená našeptávat nápovědy.
No a za světelné, zvukové a všechny další technické stránky a efekty vděčíme i tento rok panu učiteli Lukáši Vejmelkovi. Na poslední chvíli nám secvičenou hru provrtal vtipnými pasážemi od populárních vět jako: „Néé, prasklý hrníček!“ až po video Baby Sharka, a Rychlým šípům tak propůjčil nový rozměr.
Divadelní představení jsme odehráli devětkrát začínajíce dvěma představeními 17. 3. pro žáky druhých až pátých tříd ZŠ Hradecká. Ti většinu vtipů přirozeně ještě nechápali, ale video Baby Sharka ocenili ze všech publik nejvíc. Následně jsme hráli 19. 3. v aule GOB a SOŠ Telč pro veřejnost. U vstupu byla přítomna kasička na dobrovolný příspěvek, jejíž obsah následně putoval telčskému mobilnímu hospici Sdílení. Zjistit, kam se poděli gentlemani, přišlo onoho večera kolem 100 lidí. A díky jejich štědrým darům jsme mohli Sdílení předat 9165 Kč!
Jako dalším byly Rychlé šípy představeny studentům naší školy, a to hned následující den ráno, tedy v pátek 20. 3. a následně ještě v pondělí 23. 3. V oba dny jsme – stejně jako pro základní školu – hráli hned dvakrát po sobě, aby se v hledišti prostřídaly všechny třídy. Hrát pro vrstevníky je pro mě osobně, přiznám se, nejtěžší. Z hlediště často nejde taková energie jako od dospělých diváků, reakce na vtipné pasáže bývají chabější, a o to víc se musíme jako herci snažit. Neboť naše pozornost a nadšení jdou přirozeně nahoru či dolů s těmi, pro které hrajeme. Ovšem ne všechna vrstevnická publika byla beze zájmu! Naopak, spousta z nich si příběh Rychlých šípů užívala, vtipy je upřímně rozesmívaly a bylo zábavné s nimi interagovat.
Na předposlední hraní došlo v pátek 27. 3. v Krahulčí. Hru o mladých hrdinech jsme tam předvedli při příležitosti Dne učitelů. Už jste někdy hráli divadlo pro 220 učitelů? My jsme si to v Krahulčí zkusili poprvé. Učitelé bývají náročnými diváky, tím silnější dobrý pocit si z našeho výkonu odnášíme. Jejich zpětná vazba totiž byla velmi pozitivní.
S divadelní hrou jsme se rozloučili derniérou, která proběhla v Kulturním domě v Třešti 31. 3. To jsme si tedy alespoň mysleli… Nikdo z nás totiž nečekal, že o Rychlé šípy bude takový zájem, že po nich přijde poptávka z okolních měst a vesnic. Označení derniéra si tak budeme ještě chvíli šetřit. Parta mladých gentlemanů, která si říká Rychlé šípy, dobrými skutky nešetřila ani v Třešti, a i toto vystoupení tedy mělo dobročinný přesah. V kasičce pro místní organizaci Moje opora nechalo dvě stě návštěvníků 15394 Kč!
Ačkoliv jsem zvědavá, s čím přijde pan učitel příští rok, jsem ráda, že se s touto inscenací ještě nemusíme loučit. Rychlé šípy nám přirostly k srdci víc, než jsme čekali.
