Kniha Listopád: Sametová revoluce se špatným koncem
Ve zkratce
Přemýšleli jste někdy, jak by vypadal náš život, kdyby v listopadu 1989 nebyla revoluce? Kdyby si komunisté udrželi svou moc? Jestli ano, kniha Listopád od Aleny Mornštajnové je přesně pro vás!
V knize sledujeme dva hlavní příběhy. První se týká ženy jménem Marie Hajná. Ta má dost utlačování, chce svobodný svět pro sebe, svého manžela a dceru. Proto se rozhodne 17. listopadu 1989 zúčastnit demonstrací proti komunistickému režimu. Bohužel je pár dní poté zatčena a odsouzena na celých dvacet let vězení. Je odloučena od svého manžela i dcerky – neví, co se s nimi stalo a jestli je vůbec znovu uvidí. Mnoho dalších lidí potkal stejný osud. Návštěvy ve vězení má povolené zřídkakdy a posílat dopisy také nemůže často. Ale pokaždé, když má možnost, napíše své dceři. Snaží se přežít dlouhá osamocená léta a těší se na setkání se svou rodinou.
Představitelkou druhého příběhu je Magdalena – dívka, která byla rodičům odebrána a žije v takzvané ozdravovně. Tam se vychovávají děti přesně tak, jak chce stát. Na konci se jejich příběhy střetnout nečekaným způsobem.
Knihu doporučuji všem, kteří mají rádi knihy od Aleny Mornštajnové. Stejně jako její předchozí romány ani Listopád nezklamal. Kniha je velmi dojemná a smutná. Vyvolává zvláštně pochmurný pocit, když si představíte, jak by náš svět mohl vypadat. Zároveň si uvědomíte, jaké štěstí máme, že komunistická moc v naší zemi nevydržela. Na knize se mi líbilo, že sledovala příběhy konkrétních postav, a ne celé společnosti. Lépe se tak vcítíte do situací, které Marie a Magdalena prožívají. Kniha není úplně oddechovým a veselým čtením, ale je rozhodně velmi zajímavá.
Tipy na další knihy Aleny Mornštajnové:
- Slepá mapa
- Tiché roky
- Hana
Velmi pěkná recenze, zatím jsem četla Hanu a Tiché roky, Listopád mě nelákal tématem. Možná zkusím, díky.