Odpoledne s Markem Orko Váchou – co je to eugenika a jak zabila miliony lidí?

Holokaust a eugenika – tak zněl název přednášky. Co je holokaust snad není třeba vysvětlovat, ale co je to ta eugenika? Právě to nám přednášející vysvětlil již ze začátku našeho setkání (samozřejmě až potom, co vypil kávu zředěnou minerálkou). Slovo eugenika je složeno z eu neboli dobrý a gen. Jedná se tedy o studii dobrých genů a jejich dědičnosti. To nezní moc zábavně, že? Omyl! Zprvu nevinná věda totiž poznamenala lidstvo dodnes a neúmyslně způsobila obrovskou jizvu v lidských dějinách.

Mají přežít jen ti silní?

Začněme ale zlehka. Mně osobně vyrazilo dech tvrzení, že doktoři ze své podstaty škodí lidstvu. Vždyť oni léčí nemocné!? No právě. Myšlenka, že nechat nemocné na pospas je eticky správné, zní strašně. Když se ale zamyslíme, dojdeme k závěru, že chyba v genu se nepřenese, pokud jeho nositel zemře, k čemuž je přirozeně určen. Příroda na to má jasnou odpověď: Přežijí jen ti silní a jejich geny budou prosperovat v dalším pokolení. Když zůstane pouze „elita“, lidstvo se zbaví svých vad a jeho zbytek zažije zlatý věk. Dává to smysl, že ano? A tím jsme už na cestě k holokaustu.

Pan Vácha nám takto poutavě vyložil, jak se elitářská myšlenka zrodila, rozvíjela a nakonec vyústila v nejděsivější činy, které byly páchány ve jménu vědy a lepší budoucnosti lidstva. Vliv Darwinovy teorie v 19. století totiž postupně sílil a na jejím půdorysu dokonce vzniká systém pro přijímání cizinců do Spojených států amerických. Například první IQ testy měly rozpoznat „elitu“ a jen jí měl být umožněn vstup do země. To, že IQ testy nefungovaly správně a byly navrženy, aby odpovídaly dobovým předsudkům, je věc druhá.

Na počátku možná dobrá myšlenka, na konci odporné činy nacismu
Objevy přírodovědce Gregora Mendela byly daleko od představ některých „inženýrů nového lidství,“ v jejichž srdcích se s nástupem 20. století rodí touha po vytvoření dokonalejšího člověka. Co tedy dělat, aby země byla plná dokonalých lidí a zbavila se té nepotřebné, nedokonalé „přítěže“?

Jak nám přednášející vyložil, Německo mělo ještě dvě cesty, než dojde na nejhorší. Odsunout „přítěž“ pryč se nezdařilo a hromadná sterilizace byla nerealizovatelná. Ve hře tak pro Třetí říši zbyla jen jedna možnost – genocida. To, co následovalo, už všichni moc dobře známe z hodin dějepisu.
Není pozoruhodné, jak z myšlenky, že spojením dobrých genů vznikne ještě lepší gen, vzejde hnací síla pro odporné činy nacismu?

Posluchači seděli jako přikovaní a hltali každé slovo pana Váchy. I po konci přednášky zůstalo nejedno morální dilema v myslích nás posluchačů. Odcházeli jsme a přemýšleli o morálních aspektech vědeckého poznání. Pan Vácha odjížděl do Brna, kde se právě konal obřad k 200. výročí narození Gregora Johanna Mendela. Náhoda?