První praxe pedagožek

Začaly nám praxe ve školkách! Některé prvačky z pedagogiky mají za sebou svoje první týdenní praxe. Jaké jsou jejich pocity? Na to jsme se zeptali přímo našich studentek.

Studentky pedagogiky začaly postupně chodit na týdenní praxe do školek v Telči. Čeho se nejvíce bály? Co je nejvíce překvapilo? Jaký byl jejich nejradostnější zážitek? Bylo nějaké dítě, které jim utkvělo v hlavě? Mají nějaké rady a tipy pro další, které praxe teprve čeká?

Karolína Adamová, 1. AP

Bála jsem se, že tam budou přísné učitelky a malé děti – nechtěla jsem být u těch úplně maličkých. Nakonec jsem měla třídu předškolních dětí a hodných učitelek, takže to bylo dobré. Překvapilo mě ale, že ve třídě byly i čtyři o dost mladší děti. Mám hezký zážitek z celé školky, třeba když mi vařili jídlo v kuchyňce. V hlavě mi utkvěli všichni, kteří si se mnou povídali, na všechny vzpomínám. Rada na závěr: Vezměte si pití a jídlo, abyste neměli hlad.

Eliška Sobotková, 1. AP

Já jsem, abych byla upřímná, byla dost nervózní, protože jsem vůbec nevěděla, co vlastně čekat, ale nakonec jsem neměla vůbec důvod být a všechno bylo úplně v pohodě. Nejvíce mě překvapilo, jak je tato práce opravdu náročná. Můj nejhezčí zážitek byl asi ten, když jsem ráno přišla do školky a děti za mnou běžely se přivítat a obejmout se.  Radu bych možná dala jen tu, abyste se fakt nebáli za dětmi přijít a poznat je.

Zeptali jsme se i těch, které praxe ještě čeká, na jejich pocity a natěšení: „Nevíme, co od toho čekat, ale těšíme se moc,“ zaznělo jednotně.