Dárcovství krve
Ve zkratce
Jak hloupě asi zní představa, že do sebe někdo dobrovolně píchne jehlu. A což teprve, když nám budou brát naši životodárnou tekutinu – krev. Co to je za směšný slogan, darujte krev? Jaký blázen by se jí jen tak hloupě vzdával… Pojďme se na dárcovství krve podívat střízlivě a jasně.
Řekněme si otevřeně a narovinu, že nechat do sebe bodat jehly není jedna z těch nejlepších kratochvil, kterou je možno ve svém volném čase provozovat. Jenže jsou momenty, kdy by měl člověk vystoupit ze své komfortní zóny a udělat i něco, co mu nemusí být zcela příjemné. Zejména pokud tím může někomu zachránit život. Ano, nezměrně souhlasím, nikdo nedluží lidstvu nějakou službu, za to, že v ní existuje. Ovšem toto je opravdu něco, co může jednou potřebovat naprosto každý. Muž, žena, nebinární člověk, homosexuál i transsexuál. Takzvaná univerzální nesnáze. Každému z nás totiž koluje v žilách životodárná tekutina zvaná krev. Nevím jak vy, ale není mnohem příjemnější pocit přijímat něčí krev s tím, že jste šli také s kůží na trh a dali jste svoji krev k dispozici, kdyby někomu mohla zachránit život?
Stálo by asi za to podívat se, při čem všem je krev dárců potřeba. Bez krve někoho jiného se neobejde transplantace orgánů, člověk, který prodělal vážný úraz, otravu. Lidé odkázaní na umělou ledvinu, s poruchou srážlivosti krve, po těžkých popáleninách. Průměrně dostane občan České republiky 4x za svůj život krevní transfůzi, 12x preparát vyrobený z krve.
Kdo může darovat?
Dobrá, jak tedy ale tu krev darovat? Nabízet ji na ulici asi nebude to pravé ořechové. Pojďme se proto podívat na tento aspekt dárcovství.
Darovat krev nemůže každý. Je to tak. Musíte být plnoletí, darování krve totiž není něco, co vám řekne nějaká autorita a vy to uděláte, chce to dobrovolnou a upřímnou volbu. Z tohoto důvodu také není peněžně motivováno. Buďto chcete darovat, nebo ne, žádný pro prachy cokoliv!
Další věc, kterou byste měli splňovat, je nemít vážnější alergii, neprodělat vážnou pohlavní nemoc či nemít vážné onemocnění důležitých tělesných orgánů.
Docela logickou další podmínkou je, že nejste alkoholik či drogově závislý člověk. Když nedokážete svůj organismus na dobu darování krve očistit, máte smůlu.
Podmínek je samozřejmě více, zmiňujeme zde ty nejdůležitější, pokud by vás zajímaly více do hloubky, tak jejich výčet najdete na webu Červeného kříže.
Den D
Dobrá tedy, podmínky jste si prostudovali, našli vhodnou odběrovou stanici a přichází den D. Vyplníte krátký dotazník a prostudujete Poučení pro dárce krve. Je možné, že vám unikla nějaká podmínka, kvůli které zjistíte, že se bohužel dárcem krve stát nemůžete. Netřeba se toho bát, na každé stanici máte možnost tzv. diskrétního sebevyloučení, tedy bez podání vysvětlení kdykoliv odejít během procedury ze stanice. Nezapomeňte si s sebou vzít kartičku zdravotní pojišťovny a občanský průkaz, bez těchto dvou průkazů darovat krev nemůžete.
Po zapsání do systému a obdržení karty musíte ještě podepsat informovaný souhlas, že veškeré informace, které uvádíte, jsou pravdivé, že jste byli proškoleni o celé proceduře, že souhlasíte s prohlídkou, odběrem a zpracováním osobních údajů, však to znáte.
Následuje prohlídka lékařem. Zde musíme udělat malý úkrok a zmínit jedno velké pozitivum darování krve. Před každým odběrem budete prohlídnuti lékařem, který může jakékoliv zárodky případné nemoci, o které vy nemusíte mít ani tušení, objevit, a vy tak můžete hned na začátku podchytit cokoliv, co by vás v budoucnu mohlo ohrozit či vám zkomplikovat život. Když nic jiného, budete mít dobrý pocit, že jste pravděpodobně v naprostém pořádku.
Než se dozvíte výsledky rozboru krve a vyhodnocení prohlídky, je čas na malé občerstvení. Může to být překvapení, ale na tyto odběry by neměl člověk přijít úplně na lačno. Půl dne před odběrem by se měl dárce vyhnout tučnému jídlu a tuku obecně, ale lehké jídlo a dostatek tekutin je na místě. Kuřáci budou muset zatnout zuby a ráno si odepřít ranní cigaretu. Alkohol zde snad nemusíme zmiňovat.
Odběr
Odběr provádí zdravotní sestra nebo bratr v samostatné oddělené místnosti. Není se čeho bát, pokud přijdete do klasického odběrového místa, evidovaného, pokud ho najdete na seznamu odběrových míst na webu Červeného kříže, nemusíte pochybovat o dostatečné hygieně či sterilitě. Krev by se měla odebírat do jednorázových umělohmotných vaků a jeden samotný odběr by neměl přesáhnout deset minut.
Buďte připraveni na to, že existuje více odběrů krve. Může se jednat o klasický, tzv. odběr plné krve, kdy se klasicky odebere několik mililitrů krve. Ovšem můžeme narazit na odběry pouze jedné složky krve, nazývané aferézy. Odebírá se například pouze krevní plazma, krevní destičky nebo červené krvinky a ostatní složky krve vám speciálním přístrojem putují zpátky do oběhu. Speciální odběry probíhají po konzultaci s dárcem a dělají se u lidí, kteří dobře snášejí odběry krve.
Po celé proceduře budete mít prostor na trochu oddechu, bylo by záhodno chvíli posečkat na stanici, nikdo vás nebude vyhazovat, právě naopak. Odpočinete si, napijete se, občerstvíte.
Jedním odběrem to nemusí skončit
Po prvním odběru jste zaevidován v dané transfúzní stanici a ta vás bude dále zvát na další odběry, jelikož krev jako taková má určitou trvanlivost a je lepší, když si stanice sama bude korigovat, jaká krevní skupina je zrovna potřeba doplnit, či je jí potřeba větší množství. Minimálně by bylo dobré se informovat, jaká krevní skupina je potřeba, předtím než se k odběru dostavíte. O tomto mluvíme jako o plánovaném dárcovství.
Ze zákona máte právo na celodenní volno v den odběru s náhradou mzdy v plné výši, pokud jste student, máte alespoň právo na to celodenní volno. Takže hurá domů s pocitem, že jste něco udělali pro druhé, a můžete se po zbytek dne věnovat, čemukoli se vám zachce.
Co tedy na závěr? Nikdy by tento článek neměl být vnímán jako rozkaz či citové vydírání, pouze jako zdroj inspirace pro někoho, kdo hledá nějaký způsob, jak lidem pomoci, a pořád ne a ne najít ten svůj, který by mu vyhovoval. Darování krve z vás nedělá dobrého člověka, ale ne nadarmo se opravdu zasloužilí dárci oceňují medailemi.