ČR a svět Ela Mašátová film Telč a okolí

Jeden svět na školách

Ve zkratce

Jak informovat studenty o nepříjemných tématech zajímavým způsobem? Projekt Jeden svět na školách nám představil, jak moc nás válka na Ukrajině dokáže ovlivnit a změnit naše představy o budoucnosti.

Po promítání filmu následovala beseda s režisérem Jakubem Fišerem a dalšími hosty. Celý program moderovala Naděžda Rezková. Foto: Marta Veselá Jirousová

Když se na chodbách školy objevil plakát o projekci Jeden svět, kde se bude promítat dokumentární film, hned jsme chtěli jít, aniž bychom věděli, o co jde. Ale je to místo školy, ne?  

Nejprve tedy, co to vůbec je. Projekt Jeden svět na školách je vzdělávací program organizace Člověk v tísni, který využívá dokumentární filmy k výuce o důležitých společenských témat. No a proč je to důležité? Studenti se takto učí diskutovat otevřeně o citlivých tématech a vytvářet si vlastní názor. Téma naší přednášky byla válka na Ukrajině. Zhlédli jsme dokument zaměřený na ukrajinské teenagery nyní žijící v České republice.  

Jedním z nich byl Zakhar. Kvůli jazykové bariéře mohl na svoji vysněnou konzervatoř hned zapomenout, a tak si podal přihlášku na mechanik elektrotechnik, kam se nakonec dostal. Když začala invaze na Ukrajině, jeho otec dostal povolávací rozkaz k nástupu do armády. Zde padl. „Nevěděl jsem co mám cítit,“ vypovídá Zakhar. „Byl jsem na brigádě a on mi volal večer před tím, než měl jet na tu akci a já jsem mu napsal o přestávce: já ti zavolám zítra, pardon, měl jsem směnu. On nebral telefon a najednou volá jeho sestra, že nevědí, co je s tátou. Třetí den potom už se zjistilo, že umřel.“ 

Režisér Jakub Fišer přijel do Telče i s hlavními protagonisty filmu a částí štábu. Foto: Marta Veselá Jirousová

Další část dokumentu se zaměřovala na dívku jménem Kateryna. Její příběh je jiný v tom, že přijela ke své matce, která již bydlela v Česku, měla práci a uměla jazyk. Jak říká Kateryna: „Mohly jsme se s tím lépe porvat.“ Kateryna byla přijata na Charkovskou státní akademii designu a umění, vzhledem ke svému pobytu v České republice musí studium absolvovat online. Kvůli svým zážitkům z války dochází k psycholožce, což ale není ojedinělý případ – mnoho Ukrajinců se potýká s posttraumatickou stresovou poruchou jako ona. Pro přistěhovalé ukrajinské teenagery, kteří si chtějí přivydělat pomocí brigád, je těžké se uplatnit, kvůli již zmíněné jazykové bariéře. Katerynin plán na budoucnost je jasný. „Nevím kde, kdy, jak budu, ale chci aby Rusko přestalo existovat. Chci mít dům, kde se budu cítit bezpečně.“ 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *