28. říjen – vzpomínky na nelehké začátky samostatnosti Čechů a Slováků

Píše se rok 1914 a Velká válka vypukla. Mnoho Čechů nikdy nepřijalo Rakousko-Uhersko jako svůj státní útvar. Byli odjakživa nespokojení s tím, že jim vládne rakouský císař z Vídně. Ovšem díky vypuknutí války se otázka národnostních neshod postavila stranou. Čeští politici v Říšské radě, kteří prosazovali autonomii Čech, byli umlčováni represemi. Jediný opravdový boj proti císaři byl veden z exilu Tomášem Garriguem Masarykem,  Edvardem Benešem a Milanem Rastislavem Štefánikem, kteří v zahraničí vytvořili „prozatímní vládu“ – Československou národní radu.

Odboj proti Habsburkům

Základním orgánem zahraničního odboje se stala Československá národní rada, jejíž oporou byly legendární československé legie. Legie byly dobrovolnické sbory složené z dobrovolníků, přeběhlých a zajatých Čechů a Slováků. Působily jak na francouzských polích, tak v italských Alpách, ale především se prosadily na ruské frontě. Tam se také nejvíce proslavily v bitvě u Zborova roku 1917.

Situace doma

Situace v Čechách se začala radikalizovat až na začátku roku 1917. Důvodem byl tzv. Manifest českých spisovatelů. Jeho podobu mu dal v květnu 1917 český dramaturg Národního divadla a člen Maffie (organizace domácí odboje) Jaroslav Kvapil. Další politici na domácí půdě se objevili na scéně na počátku ledna roku 1918 při vyhlášení Tříkrálové deklarace.  Deklarací byl zahájen společný postup za osamostatnění doma i v zahraničí. Palčivou otázkou ale bylo zásobování rakouských vojsk v rámci osamostatnění a samostatnosti. Tímto se zabývala zemská hospodářská rada pod vedením Antonína Švehly. 14. října 1918 byla vyhlášena stávka. Ve městě Písek se šířily letáky vyhlašující vznik republiky. Během převratu se strhávaly německé nápisy a národní barvy vlály celým městem. Císařství ale vydrželo dalších následujících 14 dní, protože ještě téhož dne byla tato událost potlačena uherskými jednotkami a vyhlášení se muselo ještě odložit.

Republika je na světě

Dne 28. října byl v ranních hodinách převzat členy Národního výboru Antonínem Švehlou a Františkem Soukupem Obilný ústav. Chtěli tím zamezit odvozu obilí na frontu. Poté se rozšířila zpráva o uznání mírových podmínek Rakousko-Uherska. Navečer vydal Národní výbor první zákon o zřízení republiky. Do předsednictva byli zvoleni Vavro Šrobár, Alois Rašín, František Soukup, Antonín Švehla a Jiří Stříbrný. Tímto vznikla tzv. První republika. Bylo to období Československa od 28. října 1918 až do 29. 9. 1938, kdy byla podepsána Mnichovská dohoda. Tato nově vzniklá republika zahrnovala plno národností, jako byli Češi, Němci, Slováci, Maďaři, Rusíni, Židé a Romové. Položila základní kameny našeho dnešního státu. Byla plná vzletů, ale i pádů. Byla ostrovem demokracie ve středoevropském moři diktatur. Možná i to bylo důvodem jejího brzkého konce.