Jak Británie o Irsko přišla
Ve zkratce
Tento rok to bude přesně sto let od vyhlášení Irského svobodného státu, předchůdce dnešní Irské republiky. Počátkem dvacátého století se Irsko rozhodlo přestřihnout nit s Velkou Británií, jejíž bylo do té doby součástí. Nacionalistická hnutí sílila a schylovalo se ke konfliktu, který měl vyústit ve vyhlášení nezávislosti. Cesta k samostatnému státu však byla trnitá.
Povstání na Velikonoce 1916
Jako v jiných částech Evropy i v Irsku sílila nacionalistická hnutí, například Sinn Féin (My samostatní) nebo Irish Citizen Army (Irská občanská armáda). Akce menšího rozsahu těchto a dalších skupin vyústily ve Velikonoční povstání. Podobná akce proběhla již v roce 1798, kdy v čele celé rebelie stál Wolfe Tone. Ohniskem Velikonočního povstání byl Dublin (méně významné akce probíhaly i v jiných místech Irska). Ačkoli se Irové tehdy pokusili vyhlásit nezávislost na Spojeném království, povstání bylo po šesti dnech bojů potlačeno. Významnou postavou celé věci se stal irský politik James Connolly, který byl spolu s dalšími patnácti vůdci popraven. I přes to, že tato „velikonoční akce“ skončila neúspěchem, britská vláda se nechtěně zasloužila o její popularitu. Z povstalců učinila národní hrdiny a v irském obyvatelstvu vyvolala svými tvrdými zásahy ještě větší odpor.
Válka za nezávislost
V roce 1919 začal takřka dvouletý konflikt mezi Británií a Irskem. Celé to začalo, když členové IRA (nacionalistické hnutí, celým názvem Irish Republican Army) zastřelili dva důstojníky Královské irské policie (Royal Irish Constabulary), což byla instituce spadající pod britskou administrativu v Irsku. Po celou dobu probíhaly kruté boje. Nechyběly zde atentáty a přepady ze zálohy, stejně tak jako teror, popravy a střelby do civilního obyvatelstva. Hrůza těchto bojů skončila až příměřím v prosinci 1921, kdy obě strany podepsaly kompromisní mírovou smlouvu. Ta ukončila nadvládu Británie na většině území Irska a o rok později byla podepsána anglo-irská smlouva, která ustanovovala možnost vytvoření republiky pro dvacet šest hrabství pod záštitou Velké Británie, avšak se stejnými právy, jako měla třeba Austrálie nebo Kanada. Ani teď ale nebyli obyvatelé zeleného ostrova spokojení a rozdělili se na dva tábory, které jako by jen čekaly na další střet.
Irové proti Irům
Irové, kteří byli pro zachování výše zmíněné smlouvy s Británií, se setkali s odporem těch, kteří nadále prosazovali úplnou samostatnost republiky (představovala je IRA), což vyvolalo občanskou válku. Obě strany neváhaly pro obhájení či dosažení svého cíle přistoupit ke krutým postupům. Ačkoli se republikáni (tedy IRA) nikdy formálně nevzdali, válka skončila jejich porážkou. I přes to byl ustanoven Irský svobodný stát (ke dni 6. prosince 1922). Tento územní celek oficiálně zanikl v roce 1937, kdy došlo k formálnímu přejmenování na Irsko.
Od těchto událostí zažilo Irsko mnoho krušných chvil. Jako třeba Konflikt v Severním Irsku (anglicky The Troubles), což byly boje mezi katolíky a protestanty trvající po tři dekády (60. až 90. léta 20. století).