Jaro z pohledu vědy i našich předků

My sice známe jaro převážně slunné, květinkové a příjemné, ale to zdaleka neplatí pro všechny oblasti. Jak to vlastně funguje? Proč se roční období střídají a jaktože naše jaro vypadá tak, jak ho všichni známe? A co nám radí pranostiky?

Pro začátek troška vědy

Astronomické jaro u nás na severní polokouli začíná 20. března, na jižní až o tři dny později.

Střídání ročních období je způsobeno oběhem Země kolem Slunce a sklonem zemské osy. To má za následek, že když je na severní polokouli zima – je nejvíce odkloněná od Slunce, na jižní polokouli je léto – je nejvíce přikloněná ke Slunci. Každá polokoule má vždy opačné roční období než ta druhá. Odlišnosti jara, léta, podzimu a zimy však závisí na zeměpisné poloze jednotlivé oblasti.

• 

• 

U nás se jaro žádnému ročnímu období nepodobá, ale v jiných místech tomu tak není. Sluneční záření vlivem sklonu zemské osy dopadá na povrch Země nerovnoměrně, to dalo vzniknout podnebným pásům. My se nacházíme v mírném podnebném pásu, což znamená, že se u nás střídají všechna čtyři roční období. Zároveň naše jaro nemohou zažít lidé, co bydlí například v subtropickém a tropickém podnebném pásu.

Zanechejme ale vědeckého bádání a pojďme se podívat na to, co zjistili naši předci, aniž by potřebovali spoustu výpočtů a vědeckého vybavení.

Znáte jarní pranostiky?

Všichni známe nějakou tu jarní pranostiku a víme, že občas mohou být až děsivě pravdivé. Jindy nám mohou připadat spíš vtipné a nesmyslné. Ale myšlenky našich předků se zachovaly až do dnešních dob a jsou, ač si to spousta lidí neuvědomuje, stále hojně využívané.

Co ale dělat, když nám jedna pranostika říká: „Pokud roste na poli metlice, neuživí se sedlák ani slepice.“ Z další se dozvíme: „Když žába kváče, na poli osení i zuna skáče.“ Jiná zase praví: „Březen – na pec si vlezem, duben – ještě tam budem, máj – zalezem dál.“ Máme se tedy zvednout a jít si vyplet záhonky, nebo se zachumlat doma s čajem a sušenkami? To už nám žádná z pranostik neřekne.

Mnoho dalších se stará i o naše zdraví, jako třeba: „Neodhazuj šat, dokud nebude konec května.“

Tak či tak se nejvíce pranostik týká hospodaření a pracovitosti. Jsou tu pak ale i ty, které se snaží předpovědět, jak asi bude celý rok vypadat. Doufejme, že letos bude platit právě tato: „Leden jasný, roček krásný.“

A i kdyby se další měsíce tolik nepodařily, pořád nám dává další pranostika naději: „Když v březnu fouká a v dubnu leje, máj se květinami směje.“

Máte rádi jaro?

Jaro brzy bude v plném proudu a ukáže nám, co všechno dokáže – slunce, teplo, sníh, mlha a déšť. Tím je naše jaro opravdu unikátní, žádný den nemůže být nudný a nezajímavý, jelikož je každý jiný.

A co vy a naše jaro? Patří k vašim oblíbeným ročním obdobím? Nebo byste raději bydleli v oblastech, kde jaro vypadá úplně jinak?