Co kdybychom odpálili nejsilnější jadernou bombu na nejhlubším místě světa?

Co by se stalo, kdybychom odpálili nejmocnější jadernou zbraň lidstva na nejhlubším místě oceánu? Určitě by stovky metrů vysoké vlny tsunami zničily pobřežní města. Zemi by zasáhla zemětřesení a nové sopky by začaly chrlit tisíce tun prachu, který by způsobil jadernou zimu.

Pro naši úvahu použijeme nejsilnější atomovou bombu, která byla vyrobena. Její výbuch by byl tak masivní, že rázová vlna by Zemi oběhla dokola třikrát. Atomový hřib by byl 56 kilometrů vysoký. Rázová vlna by zničila vše v okruhu několika tisíc kilometrů. Exploze by uvolnila takové množství energie, že by dokázala odpařit celé jezero.

No, ne tak docela, protože místo pro náš imaginární experiment je nejhlubší známý bod Země – Mariánský příkop. Ten dosahuje hloubky asi 11 kilometrů. Je téměř třikrát hlubší než místo, kde leží Titanik. Skvělé místo pro náš jaderný test!

Co se stane ve vodě?

Zmáčkneme spoušť. V prvních několika okamžicích prochází jaderné palivo termonukleární reakcí a exploduje se sílou 50 milionů tun TNT. Oslňující záblesk světla oslní temnotu příkopu poprvé v historii. Teplo výbuchu vytváří dutinu vodní páry, radioaktivních jader a pozůstatků velmi nešťastných ryb. Rázové vlny zachytí seismické stanice a velryby po celém světě. Na povrchu Země by tato bublina dosahovala do výšky 10 kilometrů. Přetahování se mezi ohnivou bublinou a vodou se několikrát opakuje. Bublina se zmenšuje a roste, dokud se nakonec neztratí.

Síla exploze nad vodou

Než se ale náš ničivý výbuch dostane z Mariánského příkopu na povrch, v podstatě z jeho ničivé síly nic nezbude. Jen vlna a bublající radioaktivní teplá voda v Pacifiku. Žádná tsunami nezlikviduje Japonsko ani Kalifornii, i když lodě a velryby v oblasti mohou mít špatné časy. Po několika dnech bude radioaktivní směs zředěna do vod Pacifiku. Za tu dobu bude ovšem do atmosféry odmrštěno přiměřené množství radioaktivní vody a soli, tam se shromáždí a znovu zaprší. Tento radioaktivní déšť může vítr donést až nad Filipíny. Nejhorší z toho se ale pravděpodobně stane nad oceány.

Nejspíš si budete myslet, že největším nebezpečím budou zemětřesení a chrlící sopky, když jsme naši nálož odpálili právě v místě střetu tektonických desek. No upřímně, takhle by to pravděpodobně nebylo. Výbuch by vypařil část mořského dna a přetavil hodně písku do skla, ale většina energie jde stále do vody, ne do seismických vln.

Zemětřesení takovýchto rozměrů jsou na okrajích tektonických desek běžná. Stanou se několikrát za rok, aniž by došlo k nějaké apokalypse. Nejsilnější síly, které může lidstvo rozpoutat, jsou směšné ve srovnání se silami přírody. Takže co se stane s námi, když odpálíme jadernou zbraň, která je opravdu hluboko v oceánu? Docela nic.